Rakouská básnířka, prozaička, esejistka, autorka rozhlasových her a publicistka. Tři její knihy, v nichž se vracela na rodnou jižní Moravu, byly přeloženy do češtiny.
Byla dcerou Fritze Felzmanna (1895-1980), lékaře, spisovatele a muzikologa. Studovala na gymnáziu v Mikulově a ve Znojmě.
V dubnu 1945 uprchla celá rodina před blížící se frontou do Rakouska, kde našla útočiště na farmě v hornorakouské obci Schlierbach. Ilse zde pracovala jako zemědělská dělnice. Od září pokračovala ve studiu v Linci. Na podzim 1946 přesídlila do Vídně, kde v roce 1948 složila maturitu. V roce 1949 získala rakouské státní občanství. V roce 1950 se vdala za lékaře Rudolfa Tielsche. Vystudovala germanistiku a žurnalistiku na Vídeňské univerzitě. Studium zakončila v roce 1953 titulem doktor filosofie a dále se živila jako pedagog. Od roku 1964 působila jako spisovatelka a básnířka na volné noze.
Vedle poezie a prózy (více než dvacet samostatných knižních titulů, z nich vyniká románová trilogie Die Ahnenpyramide, Heimatsuchen a Die Früchte der Tränen) psala i eseje, rozhlasové hry a písňové texty (její Orchesterlieder byly mnohokrát koncertně uvedeny a vysílány v rozhlase).
Česky jí vyšly prozaické totuly Rozbité obrazy: nesentimentální cesta po Moravě a Čechách (přel. Ludvík Kavín, vyd. Kavínovo vydavatelství, Brno 1994), Poslední rok – 1938 (přel. Jarmila Červená, Books & Pipes, Brno 2019) a Vzpomínka na dědečka a jiné povídky z jižní Moravy (přel. Jarmila Červená, Books & Pipes, Brno 2020).
Byla členkou rakouského Penklubu, v letech 1990-1998 byla dokonce jeho viceprezidentkou. Spoluzaložila dolnorakouskou literární skupinu Podium. Byla nositelkou mnoha literárních cen, z nichž nejvýznamnějšími byly Sudetoněmecká kulturní cena (1983), Cena Andrease Gryphia a Cena Antona Wildganse (obě 1989). V roce 1989 jí byl udělen Rakouský čestný kříž za vědu a umění, v roce 1998 získala Eichendorffovu cenu a v roce 2000 Zlatý čestný odznak za zásluhy o spolkovou zemi Vídeň.
S paní Tielschovou se zástupci města osobně setkali v Českém centru ve Vídni v roce 2018. Hned v dalším roce se podařilo – ve spolupráci s brněnským nakladatelství Books & Pipes – vydat v češtině její klíčový román Poslední rok 1938 inspirovaný právě dětstvím v rodných Hustopečích a v roce 2020 knihu Vzpomínka na dědečka a jiné povídky z jižní Moravy. Zkraje roku 2023 se stihla Ilse Tielschová ještě radovat z její první (české) básnické sbírky Návraty domů.
Pokud byste do knih Ilse Tielschové chtěli nahlédnout, jsou k dispozici jak v knihovně, tak v TICu.