80. výročí osvobození Hustopečí a 50. výročí vzniku památníku na zdejším čestném pohřebišti Rudé armády

 V letošním roce uplyne 80 let od konce nejstrašnější války v dosavadních lidských dějinách. Jedním z míst, které si toto jubileum zvlášť uctí, jsou Hustopeče, kde se nachází druhé největší pohřebiště padlých při osvobozovacích bojích v dubnu a květnu 1945 na území jižní Moravy (celkově jde o páté největší pohřebiště v rámci České republiky – po Brně, Hlučíne, Opavě a Sokolovu). 

Rudá armáda uskutečnila na území Československa celkem 6 útočných operací. Osvobození Hustopečí probíhalo v rámci Bratislavsko – brněnské operace vedené vojsky 2. ukrajinského frontu maršála Rodiona Jakovleviče Malinovského. 

Hustopeče patřily k těm šťastným místům, v nichž osvobozovací boje probíhaly bez průtahů. V pondělí 16. dubna 1945 v 9 hodin ráno začala bitva. Dobytí bylo uskutečněno známou taktikou obkličování velkých měst a donucení ustoupit z prostoru, kde by hrozilo uzavření. Hustopeče se nacházely na rozhraní postupu dvou jezdeckých sborů 1. gardové jezdecko-mechanizované skupiny. Východní proud (4. gardový jezdecký sbor) postupoval od Velkých Pavlovic polní tratí Růženy, překročil silnici Hustopeče–Kurdějov a kolem městského hřbitova směřoval ke Křepicím. Druhý proud (6. gardový jezdecký sbor) postupující od Staroviček dosáhl západně od města železniční stranice a pokračoval v pronásledování nepřítele ke Starovicím, Popicím a Uherčicím. Tímto bočním náporem byli Němci donuceni, pokud se nechtěli dostat do obklíčení, rychle město opustit a ustoupit na Velké Němčice. Boje ustaly kolem 13. hodiny a krátce na to byl osvobozen i sousední Kurdějov.

Válečné napětí ovšem pokračovalo i po přechodu fronty. Rudá armáda zřídila v Hustopečích několik vojenských nemocnic, do nichž od fronty přivezla mnoho set raněných. Postupně ve městě pohřbila na 414 rudoarmějců, a to na osmi různých místech.

Před bitvou o Brno měly na Hustopečsku svá stanoviště významné vojenské osobnosti. Patřil k nim především generálmajor Fjodor Grigorjevič Katkov, velitel 7. mechanizovaného sboru, který si dne 17. dubna zřídil své sídlo v Hustopečích. Generálplukovník Andrej Grigorjevič Kravčenko, velitel 6. tankové armády, která rozhodla boj o Brno, bydlel po 21. dubnu v obci Horní Bojanovice. Generál Issa Alexandrovič Plijev, velitel 1. gardové jezdecko-mechanizované skupiny měl ve dnech 17.–21. dubna svůj štáb v Kurdějově.

Úplný klid (posledními osvobozenými obcemi Břeclavska byly až 8. května 1945 Novosedly a Nový Přerov, a to již v rámci Pražské operace) nastal teprve o půlnoci z 8. na 9. května 1945, kdy v Hustopečích oslavili příslušníci Rudé armády právě vyhlášený mír v Evropě několikaminutovou palbou. Poté byl druhý ukrajinský front zrušen a jeho nejvyšší důstojníci byli v čele s maršálem Malinovským a částí vojsk převeleni do Asie k Zabajkalskému frontu, který na základě spojeneckých ujednání zahájil počátkem srpna 1945 bitvu o Mandžusko. 

V Hustopečích zůstala jen sovětská posádka, jejímž úkolem bylo zajistit vybudování pohřebiště, protože ještě v roce 1945 rozhodli zástupci Rudé armády, že v Hustopečích vznikne centrální hřbitov pro padlé vojáky z hustopečského okresu a z části bývalého mikulovského okresu.

Vojenské pohřebiště bylo vybudováno za stávajícím městským hřbitovem na náklady MNV Hustopeče a k jeho ochraně se 3. 3. 1946 slibem zavázal jeho tehdejší předseda Josef Sedláček: „Prohlašuji za všechny občany města, že béřeme na sebe závazek opatrovati tento hřbitov hrdinů, jak si toho jeho vzhled bude vyžadovati. Skláníme se v hluboké úctě před jejich pozůstatky a slibujeme, že jejich oběť nebyla marná. Slibme si dnes všichni, že ten vznešený ideál, o který tito hrdinové bojovali, a sice zaručení světového míru, svobodu mírumilovných národů, lepší sociální řád poneseme dále a nedopustíme, aby v dohledné době porušil někdo těžce vydobytou rovnováhu. Jsme tím povinni nejen sobě, svým rodinám, celému národu, ale i pokolením příštím. Spěte klidně, vy hrdinové ruského národa! Váš obraz poneseme ve svých srdcích jako vzpruhu k další práci a budeme stále na stráži. Osvobodili jste naši vlast a za to jsme Vám neskonale vděčni. Čest budiž Vaší památce!“

V poválečném období se hlavní pietní akty odehrávaly pravidelně dvakrát ročně. Jednak se připomínalo samotné osvobození města 16. dubna za účasti jeho představitelů, zástupců místních závodů, JZD, škol a občanů, jednak výročí osvobození Československa 9. května, na němž participovali nejen Hustopečané, ale od roku 1960 i zástupci okresu Břeclav, pro nějž bylo hustopečské pohřebiště centrálním pietním místem, protože rudoarmějci, kteří padli na katastru Břeclavi a v jejím okolí byli po válce pohřbeni v Hodoníně.

K mimořádným událostem patřilo 20. výročí osvobození, kdy byla z iniciativy zaměstnanců podniku Jihokov 16. dubna 1965 odhalena dnes již neexistující pamětní deska na ústřední budově podniku (dnes Vinařská 224/1), která označovala prostor bývalé zahrady (zahrada domu č. 252), kde bylo v roce 1945 pohřbeno 41 vojáků Rudé armády v celkem 11 hrobech. 

V rámci 30. výročí osvobození se v roce 1975 přistoupilo k zásadní rekonstrukci hustopečského pohřebiště, kterou tehdejší rada města realizovala prostřednictvím Českého fondu výtvarných umělců v Brně. Autory nového pojetí byli akad. sochař Jiří Marek, ing. arch. František Durďa a stavitel Miroslav Hynčica. Vynikající sochař Jiří Marek (1914–1993), absolvent ateliéru Bohumila Kafky na AVU, měl k tématu německé okupace a porážky nacismu mimořádný vztah, protože jako v rodáku z Velkého Meziříčí v něm celoživotně rezonoval masakr, k němuž tam došlo 6. května 1945.

Markův monumentální pomník nad pohřební mohylou byl slavnostně odhalen 7. listopadu 1975; dodatečně pak byla mohyla opatřena i českými a ruskými verši básníka Michaila V. Isakovského a pohřebiště prošlo i velkorysou parkovou úpravou. 

Po roce 1991 se hlavním nástupnickým státem Sovětského svazu stalo Rusko. To se rovněž přihlásilo k uchování paměti na osvobození Československa nad nacismem a jako jediné z bývalých států SSSR se významně podílelo na spolufinancování oprav hřbitova. Zastoupení Ruska na pietních aktech zajišťoval jeho Generální konzulát v Brně (do února 2022). Každoroční připomínky osvobození ztratily na pompéznosti a hlavní akcent se přenesl na datum osvobození Hustopečí, na němž při okrouhlých výročích participovali i představitelé Jihomoravského kraje. Výjimečnou událostí bylo pietní ukládání nově nalezených ostatků neznámého vojáka, který padl na katastru obce Kobylí, a pozůstatků tří rudoarmějců, objevených v obci Brod nad Dyjí, k němuž došlo 30. října 2014 za účasti prvního náměstka hejtmana Jihomoravského kraje ing. Stanislava Juránka.

K poslední změně na čestném pohřebišti Rudé armády došlo v roce 2021, kdy byly k mohyle umístěny žulové desky se jmény všech pochovaných, jejichž seznam, výrobu i instalaci zajistil Aleksej Triakin, vedoucí zastoupení Ministerstva obrany RF pro organizaci vojensko-memoriální činnosti v České republice.

Mgr. Soňa Nezhodová, Ph. D.
vedoucí Městského Muzea a galerie  Hustopeče