Výročí pádu komunismu se v Hustopečích slavilo napříč generacemi

Letošní neobvykle teplý 17. listopad přál četným kulturním akcím po celé republice. Na hustopečském náměstí se po půl třetí odpoledne konala demonstrace příznivců spolku Milion chvilek pro demokracii.

Poprvé se podobné shromáždění konalo už před rokem. „Potom jsme ho uspořádali v květnu, přišlo asi 90 lidí, přestože pršelo a vůbec jsme nepočítali s takovou účastí. Nejvíc lidí přišlo v červnu týden před Letnou, to nás tady bylo asi 128. Dnes bude program krátký, jenom přečtu prohlášení,“ řekla organizátorka akce Petra Ebachová. Hana Potměšilová asi pět desítek přítomných pozvala na debatu s pamětníky sametové revoluce v Hustopečích a jeden z nich, Jaroslav Cabal promluvil o nesnadném boji za demokracii.
Poté se mnozí účastníci přesunuli do přednáškového sálu v prvním patře Kina. Lidé, kteří se před třiceti lety podíleli na organizaci protestních akcí v Hustopečích, vzpomínali na jejich nejisté začátky a obavy z možného násilného potlačení. „Plánovali jsme různé akce a měli jsme strach, jak ti, kteří sedí tady na radnici nebo veřejná bezpečnost, zareagují na to, co se děje,“ zavzpomínal na vypjaté dny Lubomír Borovan. „Jezdili jsme do Brna, říkali jsme si, že si musíme si vzít dobré boty, kdyby nás honili, aby se nám dobře utíkalo,“ uvedla dnes už s úsměvem Jarmila Milotová. Právě ona poprvé za shromáždění na hustopečském náměstí zazpívala státní hymnu. Jako první se tehdy k lidem odvážila veřejně promluvit učitelka Marcela Hrančíková. Neváhala potom jít do burcovat do hospody nebo na gymnázium. Později se demonstrace na náměstí konaly pravidelně jednou za týden. „Vždycky přišlo strašně moc lidí a byli pořád nadšení. Chtěli jsme, aby se něco změnilo, aby se vyměnili lidi, aby se pohnuly ledy. Zvali jsme různé známé osobnosti, přijel Klaus, Pithart. Snažili jsme se lidi držet v revolučním kvasu,“ řekl Borovan.
Brzy bylo v Hustopečích založeno i Občanské fórum, které odmítalo totalitní režim a stalo se platformou pro vyjednávání s představiteli komunistické moci. „Pracoval jsem v JZD Rudé armády Hustopeče v Brna a tehdy jsme byli unikátní, protože jsme byli Občanské fórum první v Hustopečích,“ prozradil Borovan. „Měli jsme tady takový hlavní štáb i pro obce z okolí,“ dodala Milotová.
Na debatě nechyběli ani zástupci z Břeclavi, kteří se podíleli na organizaci akce Spojené ruce. Na 3000 lidí vytvořilo 2. prosince 1989 lidský řetěz a vydalo se ke státní hranici s Rakouskem, která byla do té doby ostře střežena. V zaplněném přednáškovém sále byl promítnut také unikátní film z této akce.

Mezitím byla ve foyeru Kina pro děti přichystána tematická výtvarná dílnička. „Tvoříme dnes v národních barvách, děti si modrou a červenou samolepicí tapetou zdobí bílé lampionky. Přišlo jich opravdu hodně, měli jsme 30 lampionů a všechny se rozdaly,“ vysvětlila lektorka Ingrid Florusová.

Radost z hojné účasti dětí na akci vyjádřila i starostka Hana Potměšilová poté, co se s rozsvícenými lampiony, ruku v ruce s rodiči, přesunuly na Dukelské náměstí. Po páté hodině tu spolu s Matyášem Kynclem a zpěvákem Ondřejem Rumlem zazpívala státní hymnu. V 17 hodin a jedenáct minut se na oslavu 30 let svobody v celé vlasti rozezněly kostelní zvony, ty hustopečské se rozhoupaly také. Desítky lidí přitom na Den boje studentů za svobodu a demokracii připíjely svařeným vínem.
Poslední z řady hustopečských akcí k 30. výročí pádu komunismu byl koncert známého zpěváka Ondřeje Rumla. V roce 1989 mu bylo 8 let. „Ty společenský změny jsem vnímal třeba v tom, že nám bylo důrazně opakováno, abychom už neříkali soudružko ale paní učitelko a nám to ještě asi půl roku nešlo přes pusu. Najednou byly k dostání věci, který jsem do té doby vůbec neznal, můj tatínek začal potom jezdit pracovat do Německa,“ vrátil se do dětství Ruml. Zpěváka těší, že mu dnes mocní nemluví do výběru repertoáru, jako tomu bylo u jeho kolegů v době komunismu.
Do Hustopečí přijel se svým programem One man show Na hubu. „Je to něco mezi stand up comedy a koncertem. Je tam třetina mých písní, třetina převzatých zahraničních a třetina jsou různé popěvky,“ přiblížil Ruml. Diváky bavil svým komediálním i pěveckým talentem. Přímo před jejich očima vytvářel jedinečné hudební kompozice pomocí speciálního přístroje zvaného looper. „Umí vytvářet zvukové smyčky. Každá píseň se skládá z několika stop, které souběžně běží v čase a já je nahrávám do smyčky. Nahraju si bubny, basovou linku, harmonickou linku, a pak do toho zpívám,“ vysvětlil princip své tvorby Ondřej Ruml.

Úspěšný hudebník obsáhl různé styly od bluegrassu až po swing, zněly melodie z Afriky nebo Irska. Na základě písničky Skákal pes puštěné pozpátku vznikla dokonce jedna originální maďarská. Svému inspiračnímu zdroji Bobbymu McFerrinovi vzdal poctu skladbou Don't worry, be happy, kterou předvedl ve dvou variantách – tradiční durové i naprosto nezvykle mollové. Nadšené publikum odměnilo Ondřeje Rumla bouřlivým potleskem. Nezbývá než doufat, že se do Hustopečí vrátí s některým ze svých dalších úspěšných projektů.

-kam-

FOTO: Richard Skoumal, Veronika Kamenská