V neděli 28. října si připomínáme sté výročí založení Československa. Nový stát vznikl po první světové válce jako jeden z nástupců Rakousko-uherské monarchie a s krátkou přestávkou během druhé světové války existoval do 31. prosince 1992. Prvním československým prezidentem se stal Tomáš Garrigue Masaryk a Češi a Slováci dostali poprvé příležitost rozhodovat o své vlastní zemi.
V Hustopečích si pohnutou historii uplynulých sta
let připomínáme celý rok řadou událostí, které v pondělí 16. dubna
odstartovalo vysazení lípy v rámci akce 100 lip – 100 oslav. Lípa byla umístěna
na náměstí T. G. Masaryka, kde nahradila původní lípu svobody. Ta tu rostla do roku 1938, než ji podřezal člen Sudetoněmecké strany. Hudební doprovod
oslavy byl pod taktovkou školní kapely gymnázia a stromu požehnal probošt Pavel
Pacner z Mikulova.
Ve stejný den se konal také pietní akt na hřbitově
Rudé armády. Rudoarmějci začali s bojem v pondělí 16. dubna 1945 a
brzy se jim povedlo Hustopeče osvobodit. Vzpomínku zahájili studenti
velkopavlovického gymnázia a věnce k památníku položili zástupci města, Ruské
federace nebo vojáci ve výslužbě.
V pondělí 16. dubna také otevřelo Městské muzeum
a galerie stálou expozici Osvobození 1945. Své místo našla v prostoru
bývalých stájí, který byl náročně adaptován do současné podoby. Její převážnou
část tvoří celoživotní sbírka militárií Josefa Babáčka a dokument režírovaný
Romanem Zmrzlým. Výstava je zasazena do kontextu
osvobozovacích bojů během Bratislavsko-brněnské operace.
Městské muzeum a galerie Hustopeče pokračovalo i
dalšími akcemi. Před samotnou výstavou Hustopeče před sto lety se konala stejně
nazvaná přednáška, v které vedoucí muzea Soňa Nezhodová uvedla návštěvníky do
Hustopečí v době první republiky. Výstava samotná pak nabídla vhled do
událostí kolem formování Československa. Zaměřila se na politické, sociální a
kulturní dějiny města v prvním desetiletí nového státu. K vidění byly
tabule se svědectvím našich předků, dobová platidla, známky, užitkové předměty,
dokumenty, plakáty kulturních akcí i fotografie srovnávající místa v
Hustopečích s odstupem sta let.
Téma výstavy v muzeu rozšířila další výstava,
kterou v knihovně pořádalo město Hustopeče společně s Jaroslavem
Cabalem, členem Klubu historie a vlastivědy Hustopečska. Výběr drobných památek
navozoval atmosféru doby, která vládla v čase jejich vzniku. Navíc Cabal spolu
s Růženou Kynclovou vypracovali brožuru Stručný průvodce našeho státu, která
mapovala české dějinné milníky – roky 1918, 1938, 1948, 1968 a 1989.
Vedení města se rozhodlo oslavit výročí vzniku
samostatné Československé republiky udělením cen starostky, města a čestného
občanství. Osobnosti nominovali zastupitelé, komise rady města i veřejnost.
Výsledkem bylo devět laureátů, kteří získali cenu za přínos Hustopečím. Čestné
občanství bylo uděleno malíři Janu Obšilovi, cenu za něj převzali jeho vnukové.
Součástí dějin jsou také smutná výročí. Na přednášce o
zániku židovské obce připomněla vedoucí muzea Soňa Nezhodová nacistickou
okupaci města, která začala 8. října 1938. Po záboru města odešla
většina židů do Brna a tam čekala na vypravování vyhlazovacích transportů.
Židovská komunita čítala na 150 osob a po válce se do Hustopečí vrátila pouze
jedna rodina. Památkou na tuto historii města je židovský hřbitov v ulici
Svatopluka Čecha.
Partu nadšenců z Brna napadlo, že by bylo dobré
uchopit 28. říjen 1918 z jiného úhlu pohledu a zaměřit se na to, co se
dělo na Moravě. Vznikl tak dokument, který během promítání na penzionu
doplňoval slovem sám režisér Martin Mišík. Filmařům se podařilo nashromáždit
tolik materiálů, že vzniknou dva díly. První díl se zaměří na cestu k 28.
říjnu a převratové dny, kdy se odehrály nejdůležitější události. Druhý díl nabídne
pohled na samotné boje o hranice republiky.
Vyjmenované akce nezahrnují všechny události, kterými
se v Hustopečích slavilo sté výročí založení Československa. Tématem naší
historie se různě zabývaly i děti ve školkách a školách. Možností, jak výročí
uchopit bylo opravdu hodně, protože dějiny Československého státu jsou plné
zvratů a kromě období prosperující první republiky zahrnují nacistickou
okupaci, komunistický režim i sametovou revoluci. Uctění významného výročí
v Hustopečích vyvrcholí položením květin k hrobu rodičů T. G. Masaryka
na místním hřbitově.
-ves-