Nesedět v nouzovém stavu s rukama v klíně se rozhodla skupina dobrovolníků, která za pomoci 3D tiskáren vyrábí ve dne v noci ochranné štíty, které putují ke zdravotním pracovníkům na Kyjovsku, Břeclavsku, Hodonínsku a Hustopečsku. S naší kamerou jsme se zajeli podívat do nedalekého Kobylí vyzpovídat Marcela Mazáče, který je jedním ze skupiny dobrovolníků, kteří tuto ochrannou pomůcku vyrábějí.
„Vše
to začalo u kroužku pro děti, ve kterém jsme se věnovali 3D tisku a modelování,
vyrobili jsme si i robota. Začali jsme první týden v březnu, tudíž jsme
stihli jen jednu hodinu. Ve středu pak přišla zpráva, že mají děti zůstat doma
a jelikož jsme měli tiskárny, které neměly využití, tak jsme po domluvě
s místní lékařkou začali vyrábět ochranné štíty,“ líčí začátky Marcel
Mazáč.
„Ve
stejné době se mi ozval jeden pán z Hodonínska a založili jsme skupinu Kyjovsko,
Břeclavsko a Hodonínsko – bojujeme proti koronaviru, a to z důvodu
toho, aby nás tiskařů bylo více a mohli jsme pokrýt poptávku lékařského
personálu,“ popisuje vznik dobrovolnické skupiny Mazáč. Ve skupině je přibližně
440 osob, kteří se nevěnují jen výrobě štítů, ale někteří si vzali pod svá
křídla rozvoz štítů, zpracování fólií či stříhání gumiček.
Sám Mazáč má na
starosti Hustopečsko – po obcích rozváží kompletační sady. Jednou z měst,
které využilo služeb šikovného IŤáka, jsou i Hustopeče. „Hustopečsko
bylo jeden z prvních regionů, které bylo kompletně pokryto. Domluvili jsme
se s vedením města na nákupu materiálů, abychom mohli vyrobit štíty pro
potřeby nemocnice, polikliniky i menších ordinací,“ popisuje Mazáč spolupráci
s Hustopečemi.
Zpočátku
probíhala výroba štítů z vlastních zdrojů, nicméně jak rostla poptávka
nebylo již v možnostech dobrovolníků výrobu štítu financovat
z vlastních zdrojů. „Jako první se ozvala obec Kobylí, která nám poskytla
materiál na výrobu. Zároveň jsme zřídili i účet, kam nám lidé zasílají peníze
na nákup materiálu, za to jim moc děkujeme,“ popisuje Mazáč.
Výroba
na 3D tiskárně není minutovou záležitostí, nicméně skupina si své časové skóre
značně vylepšila. „Na začátku trvala výroba štítu 4 hodiny, postupně jsme to
dopilovávali a nyní jsme na hodině a 37 minutách. V současné době jsme
jako skupina schopni vyrobit 200 kusů denně,“ popisuje Mazáč. Jelikož jsou
štíty používány v rizikovém prostředí, tak je nutné štíty dezinfikovat. „Při
přímém styku by se štítová fólie měla dezinfikovat každé dvě hodiny, při
nepřímém styku pak každé čtyři hodiny. Ke štítům dodáváme dvě ochranné fólie,
takže by měly pokrýt celou službu,“ poukazuje na nutnost dezinfekce Marcel
Mazáč.
A
kolik se podařilo dobrovolníkům vyrobit a rozdistribuovat ochranných štítů?
„Myslím, že do 7 000 kusů moc chybět nebude,“ pochlubil se Mazáč. Nabídka
pomalu převyšuje poptávku, takže již není nutné pracovat 24 hodin denně, což
Mazáč velmi kvituje: „Momentálně již nemusíme ke 3D tiskárnám vstávat, což
se ze začátku dělo. A až to skončí, tak se s kolegy ze skupiny, narazíme
bečku, opečeme prase a budeme vzpomínat“.
Tak Vám přejeme, ať je to co
nejdříve!
-vyh-
-nov-