Mandloním svědčí teplé podnebí. To v Hustopečích našly

O původu, pohnuté historii i nadějné budoucnosti největších mandloňových sadů ve střední Evropě jsme si povídali s dlouholetým správcem a dodnes hrdým zastáncem hustopečských mandloní Rudolfem Poslušným.

 

Po válce se do tehdejšího socialistického Československa dováželo až tři sta vagónů plodů mandlí ročně. Snaha o soběstačnost zavála tyto teplomilné stromy na svahy Hustopečí. První zkušební výsadba sahá do roku 1949, dobu největší slávy mandloňové sady zažily v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století. To je vlastnily Čokoládovny Zora Olomouc a tak hustopečské mandle putovaly především do pochutin této firmy. „Po revoluci zájem o naše mandloně opadl, dovážet se začaly z jižních států Evropy. Postupně tak chřadly a v roce 2006 dokonce ani nevykvetly.
Zachránila je iniciativa místních, především žáků školy, kteří připravili petici na podporu mandloní,“ doplnil sadař a bývalý správce sadů Rudolf Poslušný.Tehdejšímu vedení města se povedlo získat sady do vlastnictví, což byl první krok k jejich obnově.
V letech 2007 a 2009 přišly na řadu zdravotní prořezy a odstranění náletových dřevin, o tři roky později začala diskuse o nové výsadbě mladých stromků. S jejich vypěstováním pomohli zaměstnanci zahradnické fakulty v Lednici a v roce 2015 k původním asi devíti stovkám stromů přibylo sto padesát nových. Dalších šedesát mladých mandloní doplnilo sad v roce 2016.
Mandloňový sad v Hustopečích je největším v celé střední Evropě a každoročně ho přijdou obdivovat davy lidí. Plody zralých mandlí, které vypadnou z dužinaté slupky, se již ve velkém nezpracovávají, ale slouží jako suvenýry pro návštěvníky.
-hrad-