Květné louky na Křižáku okouzlily čtyřicítku návštěvníků z Prahy

10. 6. 2020 · 2 minuty čtení · 9 fotografí · 1 video
Téma Z města

Ani déšť neodradil odbornou veřejnost od návštěvy místního Křížového vrchu, který v roce 2018 získal novou podobu a doplnil tak krásu kaple sv. Rocha. Tehdy zde vznikla lokalita vedená jako biocentrum se širokým spektrem stanovišť pro různé rostliny a živočichy. Co vše mohou návštěvníci na Křižáku nalézt a proč se sem exkurze vydala? Ptali jsme se Hany Trtílkové z brněnského Atelier Fontes, která návštěvníky provázela.


Lesopark s přírodním amfiteátrem a kaplí sv. Rocha sloužil až do 2. světové války jako městský park. Také T. G. Masaryk při svých pobytech chodil se svou rodinou na toto místo. V současné době je Křížový vrch doplněn o relaxační zónu a hmatovou stezku, která láká nejen návštěvníky z laické veřejnosti. Připojily jsme se ke čtyřicítce vesměs zahradních architektů, kteří se přišli inspirovat krásou místního kraje.

Vyzpovídali jsme Ing. Trtílkovou, která se exkurze ujala a provedla návštěvníky po loukách i mezi kapkami deště. „Jsme autoři projektu Rozšíření biocentra tady na Křížovém vrchu a dnes jsme se tu potkali s exkurzi ze Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu z Prahy, která míří do Bílých Karpat za bohatými květnatými loukami a zastavili se zde na Křížovém vrchu, protože při projektu, který zde vznikl v roce 2017 zde bylo vyseto pět druhů travních směsí a mezi nimi byly i bohaté květnaté louky,“ seznamuje nás s návštěvou Ing. Trtílková z brněnského Ateliéru Fontes. Exkurzi tvořila odborná veřejnost od projektantů, zahradních architektů po vlastníky realizačních firem.

V současné době se navrací trend výsadby trávníků, které jsou kombinací trav a bylin, takzvaných květných luk. „Jejich údržba je poněkud specifický, takže dá se říct, že to je unikátní a zároveň to odpovídá nějakému trendu, který dnes podporuje zadržování vody v krajině, zvýšení biodeverzity pro různé druhy hmyzu a obecně zvířat. Vzniklo zde cenné společenstvo, které podporuje smysl tohoto místa, což je biocentrum,“ doplňuje Trtílková.

Na své si přijde nejen odborná veřejnost, ale také ta laická. „Tady to biocentrum, které má původně sloužit spíše přírodě, bylo částečně komponováno i pro lidi, pro obyčejné návštěvníky, kteří sem chodí na procházky,“ zve k návštěvě Trtílková.

V souvislosti s ojedinělou výsadou se nabízí otázka, jak projekt vznikl a jaká byla spolupráce s místní samosprávou. „Konkrétně ke Křížovému kopci mají ojedinělý přístup, a teď to myslím jako pozitivní v tom, že od začátku byli ochotni tomu věnovat víc než říká uzemní plán. Hustopeče mají realizovanou téměř celou kostru územního systému ekologické stability, to znamená biocentra a biokoridory – je to pospojováno napříč krajinou. Je to opravdu na katastru výborně zpracováno. Tomu i odpovídá spolupráce s městem, to jak se místní samospráva angažuje v tom krajinu uvést do správného a funkčního stavu,“ nešetří chválou paní inženýrka.

Děkujeme za pochvalu a zveme i vás k návštěvě našeho Křižáku. -vyh-

odebírejte přes RSS