Kostely v okolí

Kostel, dominanta, střed i srdce každé vesnice či města. Každý jiný, přesto unikátní a krásný. Do článku by se nám ovšem všechny nevešly, proto jsme vybrali jen ty architektonicky nejrozmanitější.

Hustopeče – kostel sv. Václava a sv. Anežky České
Původní kostel, který stával téměř na stejném místě jako ten současný, vznikl již ve 14 století. V následujících staletích prošel mnohými úpravami, které byly také jednou z příčin pádu věže v roce 1961. Rok na to byl stržen i zbytek kostela. Se stavbou toho nového se začalo až v roce 1992 a v roce 1994 byl kostel sv. Václava a sv. Anežky České vysvěcen. Tím se stal hustopečský kostel jedním z prvních sakrálních objektů postavených v ČR po pádu komunismu. Dvoupodlažní budova kostela s netradičním půdorysem otevřené spirály je návrhem brněnského malíře a umělce Ludvíka Kolka. Vrchol věže je zakončen křížem, pod kterým se nachází atribut sv. Václava, kovový kruh v podobě koruny. Ve věži kostela je zavěšeno 8 zvonů, z toho jsou 4 staré (nejstarší z roku 1501). V přízemí se kromě kaple nachází také románská krypta. Ta je jedinou dochovanou části původního kostela a jsou zde uloženy náhrobky hustopečských měšťanů z přelomu 16. a 17. století nebo fragmenty původních gotických oken. Kapacita uvnitř kostela je zhruba 300 osob. Po domluvě je pro skupinky nad 15 osob možné zajistit prohlídku kostela s průvodcem na tel. čísle 723 529 476. Více informací najdete na webových stránkách farnosti.

Foto: Veronika Nováková

            

Kurdějov – kostel sv. Jana Křtitele
Opevněný kostel v Kurdějově je jednou z nejvýznamnějších památek Hustopečska. Původní kostel zde stál již v roce 1350. Stávající kostel zasvěcený sv. Janu Křtiteli pochází z první poloviny 15. století. V následujících staletích pak procházel mnohými úpravami. Opodál stojí mohutná čtyřhranná věž vysoká 45 m, která je vklíněna do obranné zdi. Původně byla s kostelem spojena mostem. Vybudována byla v letech 1511-1517. Severovýchodně od kostela stojí u hradební zdi gotická kaple Všech svatých, která byla také součástí opevnění a je opatřena na všech stranách střílnami. Celý komplex doplňuje přilehlá barokní budova fary se slunečními hodinami, v popředí se sochami sv. Antonína a sv. Jana Nepomuckého. Pod areálem kostela se nachází také síť podzemních chodeb, které byly zbudovány pravděpodobně na přelomu 16. a 17. století. Prohlídka areálu kostela i s výkladem je možná po domluvě na telefonickém čísle 519 411 953 nebo 737 829 205 a více informací najdete na webu obce.    
Foto: Klára Knápková

Uherčice  – kostel sv. Jana Křtitele
První doložená písemná zpráva o Uherčicích pochází z roku 1220. V té době zde byl již i farní kostel náležející vilémovskému klášteru benediktinů. Ten byl po požáru v havarijním stavu a v roce 1891 zbořen. Stát zůstala pouze věž kostela, která byla nakonec také roku 1965 odstřelena. Současný novogotický kostel se nachází uprostřed obce na podlouhlé návsi naproti renesanční radnice nedaleko původního kostela, který vyhořel. Pochází z roku 1894 a svou mohutností stavby vytváří dominantu obce. Další informace naleznete na webových stránkách Uherčic. 
Foto: Klára Knápková  

Zaječí – kostel sv. Jana Křtitele
Tento monumentální kostel se 43 m vysokou věží se nachází na nejvyšším místě v obci a vytváří nepřehlédnutelnou krajinnou dominantu. Jeho délka je 12 metrů a šířka pak 7 metrů. Původní kostel z roku 1508 vypadal zcela jinak než dnes. V roce 1848 došlo k požáru, při kterém byla věž a střecha kostela spálena a následovala rekonstrukce. Kostel byl od základů přebudován a jeho dnešní podoba je dílem posledních stavebních úprav v letech 1912-13. Více informací na webu obce Zaječí.
Foto: Luděk Kabelka   

Pouzdřany – kostel sv. Mikuláše a Václava
Jedná se pozdně gotický chrám s trojlodní stavbou s kněžištěm, ukončeným pěti stranami osmiúhelníku, obdélníkovou sakristií, zděnou kruchtou a jehlancovou věží v západním průčelí. Byl dokončen roku 1498 a stojí na místě někdejšího kostela Panny Marie. Samotný interiér zdobí zejména sochy Ignáce Lengelachera. Tento celkem významný barokní sochař pocházel z Horních Bavor a působil převážně ve Vídni a na jižní Moravě. V blízkosti kostela je také umístěna socha sv. Jana Nepomuckého z počátku 18. století, autorem je patrně rovněž I. Lengelacher. Více informací můžete najít zde. 
Foto: Klára Knápková     

Lednice - kostel sv. Jakuba Většího
Prameny poprvé kostel připomínají poprvé roku 1414. Dále uvádějí, že původní kamenný kostel byl v roce 1426 zbořen husity a obec zůstala bez kostela. V roce 1495 byla dokončena stavba nového pozdně gotického kostela. Ten byl již obklopen hřbitovem a stál přibližně v místech, kde je dnes palmový skleník. V roce 1579 byl rozšířen, upraven a vyzdoben. Roku 1731 se Lichtenštejnové rozhodli rozšířit zdejší zámek i jeho park. Jelikož jim kostel stál v cestě a byl ve velmi zchátralém stavu, došlo k jeho zrušení a později i zbourání. Nový kostel byl dokončen v roce 1742 a stal se již součástí zámku. Sloužil jako zámecká kaple i jako farní kostel. Podle plánů Jiřího Wingelmullera byl pak v roce 1856 přebudován v duchu anglické novogotiky do dnešní podoby. Kostel tvoří samostatné křídlo přisazené k jižnímu průčelí hlavní budovy a vytváří s ním tak kompaktní celek. Více informací na webu farnosti.
Foto: TIC Lednice   

Valtice – kostel Nanebevzetí Panny Marie 
Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Valticích patří k největším kostelům v brněnské diecézi. Stavba byla započata v roce 1631 italským architektem Giovanim Giacomo Tencallou a stavěn byl téměř 40 let. Podle různých dokladů byl projektantem sám kníže Karel Eusebius z Lichtenštejna. Hlavní oltář byl vyzdoben obrazem Nanebevstoupení Panny Marie od vlámského barokního malíře a kreslíře Petra Pavla Rubense. V roce 1756 ale hrozilo nebezpečí vpádů pruských vojsk, a proto byl Rubensův obraz vyjmut a odvezen do knížecí galerie do Vídně. Tento obraz byl nahrazen Fantiho kopií. Více informací naleznete zde.
Foto: Luděk Kabelka   

Ladná – kostel sv. Archanděla Michaela
Kostel sv. Archanděla Michaela v Ladné představuje dílo charakteristické pro dobu panování Jana II. z Lichtenštějna. V roce 1911 byl položen základní kámen a v roce 1914 kostel vysvěcen. Stavební plány vypracoval, stejně jako pro kostel v Poštorné, knížecí architekt Karl Weinbrenner, který pro tento chrám zvolil novorománský styl. Materiál na stavbu dodávala knížecí cihelna v Poštorné, podle obecní kroniky bylo použito na 250 druhů glazovaných a neglazovaných tvarovek a obkládacích cihel. Více informací najdete na webových stránkách obce.
Foto: Luděk Kabelka   

Poštorná – kostel Navštívení Panny Marie
Novogotický kostel z režných cihel s výraznou kopulí dal postavit v letech 1895–1898 kníže Jan II. z Lichtenštejna jako náhradu za starý kostel z roku 1339. Kostel včetně zařízení interiéru navrhl dvorní architekt Lichtenštejnů Karel Weinbrenner. Stavbu provedla vídeňská firma Josefa Schmalzhofera. Více informací najdete na webu farnosti. 
Foto: TIC Břeclav

Břeclav – kostel sv. Václava
Vidíte-li podobnost s našim kostelem, vidíte ji správně. Tak jako náš kostel, tak i ten břeclavský má stejného autora, a dokonce i jméno. Kostel sv. Václava stojí na náměstí na místě původního barokního kostela z poloviny 18. století. Kostel byl však na konci 2. světové války zasažen bombou spojeneckých armád a zničen. Se stavbou nynějšího kostela sv. Václava bylo započato 1. září 1992. Stavba kostela trvala tři roky a 10. září 1995 byl kostel posvěcen brněnským biskupem Mons. Vojtěchem Cikrlem. Vnitřní zařízení kostela vzniklo za spolupráce několika výtvarníků pod vedením akademického sochaře Karla Stádníka. Více informací naleznete zde.
Foto: TIC Břeclav
   

Moravský Žižkov – kostel filiální sv. Panny Marie Vítězné
O kostel se obyvatelé snažili už od roku 1877 u knížete Jana II. z Lichtenštejna. Moderní chrám Panny Marie Vítězné byl ale postaven až v letech 2000–2002 na místě bývalého hřbitova. Velkou zásluhu na vzniku tohoto kostela mají zdejší obyvatelé, kteří výrazně přispěli jak finančně, tak i prací. Kostelní loď je dlouhá 28,8 metru, široká 32,9 m a vysoká 16,7 m. Výška samostatně stojící věže je pak 35 metrů. Použitý stavební materiál je železobeton, ocel a sklo. Vzhledem k tomu, že kostel stojí na místě bývalého hřbitova, nemohly být prováděny žádné hloubkové zemní práce a celý kostel stojí na železobetonové desce. Prý proto je také tak široký. Přístup do chrámu je bezbariérový a byl údajně projektován s kapacitou 334 sedících a 487 stojících věřících. Autory stavby jsou Jiljí Šindlar a Petra Žalmanová. O výtvarnou stránku se postaral Karel Rechlík.
Foto: Farnost Velké Bílovice