Kostely v okolí
Kostel, dominanta, střed i srdce každé vesnice či města. Každý jiný, přesto unikátní a krásný. Do článku by se nám ovšem všechny nevešly, proto jsme vybrali jen ty architektonicky nejrozmanitější.Hustopeče – kostel sv. Václava a sv. Anežky České
Původní kostel, který
stával téměř na stejném místě jako ten současný, vznikl již ve 14 století.
V následujících staletích prošel mnohými úpravami, které byly také jednou
z příčin pádu věže v roce 1961. Rok na to byl stržen i zbytek kostela. Se stavbou toho nového se
začalo až v roce 1992 a v roce 1994 byl kostel sv. Václava a sv. Anežky České vysvěcen.
Tím se stal hustopečský kostel jedním z prvních sakrálních objektů postavených
v ČR po pádu komunismu.
Dvoupodlažní budova
kostela s netradičním půdorysem otevřené spirály je návrhem brněnského
malíře a umělce Ludvíka Kolka.
Vrchol
věže je zakončen křížem, pod kterým se nachází atribut sv. Václava, kovový kruh
v podobě koruny. Ve věži kostela je zavěšeno 8 zvonů, z toho jsou 4
staré (nejstarší
z roku 1501).
V přízemí
se kromě kaple nachází také románská krypta. Ta je jedinou dochovanou části
původního kostela a jsou zde uloženy náhrobky hustopečských měšťanů
z přelomu 16. a 17. století nebo fragmenty původních gotických oken.
Kapacita
uvnitř kostela je zhruba 300 osob. Po
domluvě je pro skupinky nad 15 osob možné zajistit prohlídku kostela
s průvodcem na tel. čísle 723 529 476. Více informací najdete na webových stránkách farnosti.
Foto: Veronika Nováková
Kurdějov – kostel sv.
Jana Křtitele
Opevněný
kostel v Kurdějově je jednou z nejvýznamnějších památek Hustopečska.
Původní kostel zde stál již v roce 1350. Stávající kostel
zasvěcený sv. Janu Křtiteli pochází z první poloviny 15. století.
V následujících staletích pak procházel mnohými úpravami.
Opodál stojí mohutná čtyřhranná věž vysoká 45 m,
která je vklíněna do obranné zdi. Původně byla s kostelem spojena mostem.
Vybudována byla v letech 1511-1517.
Severovýchodně od kostela stojí u hradební zdi
gotická kaple Všech svatých, která byla také součástí opevnění a je opatřena na
všech stranách střílnami.
Celý komplex doplňuje přilehlá barokní budova fary
se slunečními hodinami, v popředí se sochami sv. Antonína a sv. Jana
Nepomuckého.
Pod areálem kostela se nachází také síť podzemních
chodeb, které byly zbudovány pravděpodobně na přelomu 16. a 17. století.
Prohlídka areálu kostela i s výkladem je možná po
domluvě na telefonickém čísle 519 411 953 nebo 737 829 205 a více informací najdete na webu obce.
Foto: Klára Knápková
Uherčice – kostel sv. Jana Křtitele
První
doložená písemná zpráva o Uherčicích pochází z roku 1220. V té době zde byl již
i farní kostel náležející vilémovskému klášteru benediktinů. Ten byl po požáru v
havarijním stavu a v roce 1891 zbořen. Stát zůstala pouze věž kostela,
která byla nakonec také roku 1965 odstřelena.
Současný
novogotický kostel se nachází uprostřed obce na podlouhlé návsi naproti
renesanční radnice nedaleko původního kostela, který vyhořel. Pochází z roku
1894 a svou mohutností stavby vytváří dominantu obce. Další informace naleznete na webových stránkách Uherčic.
Foto: Klára Knápková
Zaječí – kostel sv. Jana
Křtitele
Tento
monumentální kostel se 43 m vysokou věží se nachází na nejvyšším místě v obci a
vytváří nepřehlédnutelnou krajinnou dominantu. Jeho délka je 12 metrů a šířka
pak 7 metrů. Původní kostel z roku 1508 vypadal zcela jinak než dnes. V roce
1848 došlo k požáru, při kterém byla věž a střecha kostela spálena a
následovala rekonstrukce. Kostel byl od základů přebudován a jeho dnešní podoba
je dílem posledních stavebních úprav v letech 1912-13. Více informací na webu obce Zaječí.
Foto:
Luděk Kabelka
Pouzdřany – kostel sv. Mikuláše a Václava
Jedná
se pozdně gotický chrám s trojlodní stavbou s kněžištěm, ukončeným pěti
stranami osmiúhelníku, obdélníkovou sakristií, zděnou kruchtou a jehlancovou
věží v západním průčelí. Byl dokončen roku 1498 a stojí na místě někdejšího
kostela Panny Marie.
Samotný
interiér zdobí zejména sochy Ignáce Lengelachera. Tento celkem významný barokní
sochař pocházel z Horních Bavor a působil převážně ve Vídni a na jižní Moravě.
V
blízkosti kostela je také umístěna socha sv. Jana Nepomuckého z počátku 18.
století, autorem je patrně rovněž I. Lengelacher. Více informací můžete najít zde.
Foto: Klára Knápková
Lednice - kostel sv. Jakuba Většího
Prameny
poprvé kostel připomínají poprvé roku 1414. Dále uvádějí, že původní kamenný kostel
byl v roce 1426 zbořen husity a obec zůstala bez kostela. V roce 1495 byla
dokončena stavba nového pozdně gotického kostela. Ten byl již obklopen
hřbitovem a stál přibližně v místech, kde je dnes palmový skleník. V roce 1579
byl rozšířen, upraven a vyzdoben.
Roku
1731 se Lichtenštejnové rozhodli rozšířit zdejší zámek i jeho park. Jelikož jim
kostel stál v cestě a byl ve velmi zchátralém stavu, došlo k jeho zrušení a
později i zbourání.
Nový
kostel byl dokončen v roce 1742 a stal se již součástí zámku. Sloužil jako
zámecká kaple i jako farní kostel. Podle plánů Jiřího Wingelmullera byl pak v
roce 1856 přebudován v duchu anglické novogotiky do dnešní podoby. Kostel tvoří
samostatné křídlo přisazené k jižnímu průčelí hlavní budovy a vytváří s ním tak
kompaktní celek. Více informací na webu farnosti.
Foto: TIC Lednice
Valtice – kostel Nanebevzetí
Panny Marie
Kostel
Nanebevzetí Panny Marie ve Valticích patří k největším kostelům v brněnské
diecézi. Stavba byla započata v roce 1631 italským architektem Giovanim Giacomo
Tencallou a stavěn byl téměř 40 let.
Podle
různých dokladů byl projektantem sám kníže Karel Eusebius z
Lichtenštejna.
Hlavní
oltář byl vyzdoben obrazem Nanebevstoupení Panny Marie od vlámského barokního
malíře a kreslíře Petra Pavla Rubense. V roce 1756 ale hrozilo nebezpečí vpádů
pruských vojsk, a proto byl Rubensův obraz vyjmut a odvezen do knížecí galerie
do Vídně. Tento obraz byl nahrazen Fantiho kopií. Více informací naleznete zde.
Foto:
Luděk Kabelka
Ladná – kostel sv. Archanděla Michaela
Kostel
sv. Archanděla Michaela v Ladné představuje dílo charakteristické pro dobu
panování Jana II. z Lichtenštějna. V roce 1911 byl položen základní kámen
a v roce 1914 kostel vysvěcen.
Stavební
plány vypracoval, stejně jako pro kostel v Poštorné, knížecí architekt Karl
Weinbrenner, který pro tento chrám zvolil novorománský styl. Materiál na
stavbu dodávala knížecí cihelna v Poštorné, podle obecní kroniky bylo použito
na 250 druhů glazovaných a neglazovaných tvarovek a obkládacích cihel. Více informací najdete na webových stránkách obce.
Foto:
Luděk Kabelka
Poštorná – kostel
Navštívení Panny Marie
Novogotický
kostel z režných cihel s výraznou kopulí dal postavit v letech 1895–1898 kníže
Jan II. z Lichtenštejna jako náhradu za starý kostel z roku 1339. Kostel včetně
zařízení interiéru navrhl dvorní architekt Lichtenštejnů Karel Weinbrenner.
Stavbu provedla vídeňská firma Josefa Schmalzhofera. Více informací najdete na webu farnosti.
Foto: TIC Břeclav
Břeclav – kostel sv. Václava
Vidíte-li
podobnost s našim kostelem, vidíte ji správně. Tak jako náš kostel, tak i ten břeclavský
má stejného autora, a dokonce i jméno. Kostel
sv. Václava stojí na náměstí na místě původního barokního kostela z poloviny
18. století. Kostel byl však na konci 2. světové války zasažen bombou spojeneckých
armád a zničen.
Se
stavbou nynějšího kostela sv. Václava bylo započato 1. září 1992. Stavba
kostela trvala tři roky a 10. září 1995 byl kostel posvěcen brněnským biskupem
Mons. Vojtěchem Cikrlem.
Vnitřní
zařízení kostela vzniklo za spolupráce několika výtvarníků pod vedením
akademického sochaře Karla Stádníka. Více informací naleznete zde.
Foto:
TIC Břeclav
Moravský Žižkov – kostel filiální sv. Panny Marie Vítězné
O
kostel se obyvatelé snažili už od roku 1877 u knížete Jana II. z Lichtenštejna.
Moderní
chrám Panny Marie Vítězné byl ale postaven až v letech 2000–2002 na místě
bývalého hřbitova. Velkou zásluhu na vzniku tohoto kostela mají zdejší
obyvatelé, kteří výrazně přispěli jak finančně, tak i prací.
Kostelní
loď je dlouhá 28,8 metru, široká 32,9 m a vysoká 16,7 m. Výška samostatně
stojící věže je pak 35 metrů. Použitý stavební materiál je železobeton, ocel a
sklo.
Vzhledem
k tomu, že kostel stojí na místě bývalého hřbitova, nemohly být prováděny žádné
hloubkové zemní práce a celý kostel stojí na železobetonové desce. Prý proto je
také tak široký.
Přístup
do chrámu je bezbariérový a byl údajně projektován s kapacitou 334 sedících a
487 stojících věřících. Autory stavby jsou Jiljí Šindlar a Petra Žalmanová. O výtvarnou
stránku se postaral Karel Rechlík.
Foto:
Farnost Velké Bílovice