K pomoci napadené Ukrajině se v Hustopečích přidalo množství jednotlivců i organizací. Pozadu není ani sdružení Girasole, které se na Hustopečsku věnuje péči o seniory. Před měsícem se rozhodli věnovat na Ukrajinu zdravotnický materiál. Protože jej neměli jak dopravit, vzali sanitku a vyjeli na vlastní náklady. Původní jednoduchá myšlenka se však díky štědrosti dárců změnila v záchrannou misi, kdy se celá posádka v týdenních turnusech na Ukrajinu vrací a převáží raněné i chronicky nemocné děti do bezpečí především Polských nemocnic.
„Připojili jsme se k mezinárodní improvizované základně u Lvova, kterou má v kompetenci místní nemocnice a záchranná služba. Ceká spolupráce funguje tak, že nám na základnu dávají echo, kdy a kam je potřeba vyjet. Obvykle zasahujeme při příjezdech evakuačních vlaků, kdy je potřeba stabilizovat a medikovat zraněné či nemocné, přenést je do sanitky a odvézt je buď do nemocnice, nebo na letiště, odkud jsou dále převezeni do dalších států,“ popisuje koordinaci mise Miroslav Prchal, který je u každého výjezdu osobně přítomný.
Samozřejmostí úspěšné a bezpečné mise je kvalitní vybavení sanitky a zkušenosti lékařů. Posádka se totiž musí umět vypořádat se velmi širokým spektrem zranění a nemocí. „Naše práce zahrnuje třeba péči o onkologicky nemocné, kteří nadále nemohou být léčeni ve svých zařízeních. Nejen že jsou ta zařízení třeba ostřelována, ale na Ukrajině došlo k centrálnímu zhroucení distribuce léků. To je pro vážně a chronicky nemocné zásadní problém. Musíme je proto dopravit někam, kde dostanou pomoc, kterou potřebují. Druhou skupinou pacientů jsou přímo zranění z války, kdy vozíme především děti se zlomenými končetinami, postřelené, se šrapnely v těle. Tam je ta péče mnohem náročnější a nevyzpytatelnější a opravdu je potřeba kvalitně vybavený vůz, není možné tyto zraněné převážet jen tak nějakým náklaďákem. Už jen ten fakt, že zranění musí podstupovat několik hodin jízdy v evakuačních vlacích bez jakýchkoliv tišících prostředků je opravdu katastrofa,“ říká s třesoucím se hlasem Prchal, když vzpomíná na pacienty, které během misí poznal.
Hustopečští se u hranic potkávali a spolupracovali s dalšími posádkami z celé Evropy, které měly stejný cíl. Většina z nich je, stejně jako sanitka z Hustopečí, financována dobročinnými sbírkami. „Ta štědrost dárců je neskutečná a dává nám tu jistotu, že opravdu můžeme vyjet a jsme jištění. Část prostředků padne na pohonné hmoty, protože cesty tam i jednotlivé výjezdy jsou dlouhé a posádky si benzin musí hradit a zajišťovat samy,“ vysvětluje Prchal.
Na dárcovský účet je stále možné zasílat příspěvky na další cesty a především na speciální léky, které cestou na Ukrajinu sanitka vždy přiveze. „Jsou to především speciální léky pro různé druhy chronických onemocnění, které prostě na Ukrajině už nejdou sehnat a pacienti se tak dostávají do přímého ohrožení zdraví a života. Druhou skupinou jsou analgetika a silné léky proti bolesti, které tam nejvíce chybí,“ vyjmenovává Prchal.
Díky štědrosti dárců se v hlavě posádky začaly rodit další smělé plány. Chtějí zakoupit novou sanitku, která by mohla následně v Ukrajině i zůstat. A samozřejmě zajistit lékařskou péči pro nemocné a zraněné nejen v Polsku, ale i u nás v Česku. „Pokud to půjde a ukáže se, že je to potřebné a rozumné, tak určitě sanitku využijí i další lékařské týmy. A já osobně chci zjistit, jakým způsobem by bylo možné vozit pacienty a zraněné k nám do Česka, kde je péče na vysoké úrovni a můžeme se o nemocné i zraněné adekvátně postarat,“ doufá Prchal.
-nov-
Foto: Archiv Girasole