Do Hustopečí se sjely lékařské kapacity

Hustopeče hostily 22. a 23. dubna chirurgické kapacity z celé republiky. V pátek po obědě se sešli už podruhé v prostorách Vinařství Jurák & syn a své zkušenosti si předávali až do sobotního poledne. Celostátní kongres ambulantních chirurgů už v Hustopečích proběhl po šestnácté, přičemž čtrnáct let byl situován do atria Domu zdraví. 

„Do Domu zdraví se vejde maximálně čtyřicet lidí, aby mohli pohodlně sedět, a protože se zvyšoval, už to začalo být náročnější na organizaci. Po konferenci pak často probíhala volná zábava v podobě degustace v našem historickém sklepě a kolegům se tady tak líbilo, až vyřkli přání, že by to celé chtěli provést u nás,“ jmenuje důvody změny prostředí konání kongresu hustopečský rodák Petr Jurák.

V 90. letech všem lékařům začala povinnost získávat tzv. certifikační body k tomu, aby mohli vykonávat soukromou praxi. Většina těchto konferencí byla situována do Prahy nebo Brna. „Jednou jsme se s kolegou z Břeclavi vraceli z pražského semináře a zastihla nás na dálnici vánice. To bylo velice nepříjemné, a tehdy jsem poprvé vyřkl tu myšlenku, proč bychom měli jezdit do Prahy, když si ty kongresy můžeme udělat v úplně jiném gardu a uspořádání u nás, tady v Hustopečích,“ mapuje počátky setkání v našem městě doktor Jurák.

V Hustopečích se už po několik let za sebou setkávají přednostové renomovaných klinik především z Brna nebo Břeclavi. Nechybí ale ani experti z hlavního města. „Máme tady opravdu velmi kvalitní celostátní superhvězdy jako pan profesor Pirk, profesor Beneš z neurochirurgie nebo paní primářka Schmoranzová, která vede nejlepší kliniku chirurgie ruky ve Vysoké Nad Jizerou,“ chlubí se osazenstvem Jurák.

Právě přednášky paní doktorky Schmoranzové odstartovaly celou konferenci. První se zabývala revmatickým onemocněním ruky a druhá artrózou sedlového kloubu. „Sedlový kloub na ruce je kloub nejdůležitější, podléhá také jako první artrotickým změnám, artrózu všichni známe, je to taková civilizační nemoc, kdy chrupavky začnou odumírat a mění se, ta oblast je bolestivá a postiženému výrazně zkazí život. U rhizartózy, po vyčerpání možností konzervativní léčby, je možné dát protézu, umělý kloub, který v této lokalitě není tak pohodový jako třeba výměna kyčlí nebo kolene. U ruky je to rozhodování složitější. My jsme vyvinuli jeden umělý kloub a ten dnes chci kolegům ukázat,“ odtajňuje předmět svého výkladu primářka Alena Schmoranzová.

Společně s ostatními kolegy, kteří do Hustopečí dorazili ze všech koutů republiky, si kongres celostátního významu velmi pochvalovala: „V medicíně je spousta kongresů a konferencí. Dost těch konferencí je takových soutěživých a mně se právě na tomto setkání líbí, že tu panuje neskutečně přátelská atmosféra, ve které se toho často dokáže víc než jinde,“ usmívala se primářka. -nov-