Tábory s koňmi jsou především velká dřina

Mít svého vlastního koně je sen mnoha dětí. Částečně si jej mohou splnit v chovatelských kroužcích a hlavně na letních táborech, o které je v Hustopečích každoročně obrovský zájem. Chovatelé z Pavučiny tak nemají o malé táborníky nouzi. 

V prvním turnuse se ke koníkům dostala šestnáctka dětí. „Ty kapacity jsou u nás celkem jasné, protože si hlídáme počty dětí na jednoho koně. Každé dopoledne trávíme ve stájích a na vyjížďkách, odpoledne pak máme nějaké výlety, výtvarky a další,“ seznamuje nás s programem vedoucí táboru Eliška Petrášová.

Táborů se mohou účastnit i děti, které na koni nikdy neseděly. „Pro nás je důležitý spíš věk. Bereme děti od první třídy, aby si uměly už něco přečíst nebo napsat. Zbytek už jim vysvětlíme, zaškolíme si děti a ukážeme jim vše, co v průběhu toho týdne budou potřebovat,“ dodává Petrášová.

Na co se však musí připravit děti i rodiče je, že tábory s koňmi s sebou nesou i určitá rizika. „Je to tak, že je to práce se živým zvířetem, a nikdy nevíte, co ten kůň udělá. Proto je nezbytnou součástí táboru i péče o koně, pozorování, seznamování se. Aby děti věděly, co koním vadí, jak reagují a jak mají reagovat ony. Žádné závažné úrazy jsme tu však nikdy neměli, jenom pár menších pádů, šlápnutí na nohu a podobně. Děti mají respekt, to je dobře,“ říká vedoucí. 

Stejně důslední jsou vedoucí i v péči o zvířata. Než děti usednou do sedla, musí důkladně vyčistit stáje, navozit čisté seno a připravit si výstroj. To vše zabere nejvíce času a děti jsou mnohdy překvapené, kolik práce péče o koně obnáší. Odměnou je jim však nezapomenutelný zážitek ze zasloužených vyjížděk. Koníci z Pavučiny jsou na děti už zvyklí. „Máme tu celkem sedm koní, z toho čtyři poníky. Všechno jsou to už starší koníci, kteří leccos vydrží a jsou opravdu moc hodní a vychovaní. Bez toho by to nešlo,“ chválí miláčky Pavučiny Petrášová. -nov-