Hustopečští mohou v okolí města velmi často potkávat procházející se drobnou ženu, která si před obličejem drží listy papírů. Kdo to je a co provádí jsme se dozvěděli na literární kavárně v Městské knihovně v úterý 15. ledna.
Hostem kavárny byla po dlouhých třech letech hustopečská rodačka, spisovatelka Markéta Harasimová, se kterou jsme se naposled setkali v květnu 2017 při křtu její knihy Poháry touhy. Od té doby se v její tvorbě udála spousta věcí a tak návštěvníkům knihovny měla o čem vyprávět. „Stalo se toho opravdu mnoho. Hlavně mi od té doby vyšly už čtyři knihy. Tři z nich jsou takové mé klasické detektivky a poprvé jsem se pustila i do tvorby pro děti, po které jsem dlouho toužila, a napsala jsem knížku Z deníku kočičky Ťapičky. Také jsem zabrousila do divadelní tvorby a napsala hru Fronta na kapra, kterou úspěšně odehrálo Divadlo Bratří Mrštíků v Boleradicích. K tomu objíždím školy a knihovny, proběhlo několik autogramiád a křtů, takže jsem se opravdu nenudila,“ shrnuje Harasimová.
Hlavním tématem kavárny však byla zatím poslední kniha Hedvábná past, která Harasimové vyšla na podzim loňského roku a která se od jejích klasických detektivek poněkud odlišuje. „Ta kniha je poprvé psána z pohledu kriminalisty, což jsem udělala poprvé. Obvykle píšu příběhy pohledem obětí nebo svědků, ale tentokrát jsem to zkusila opačně a příběh vlastně tvoří hlavní hrdinka. Tou je kapitánka Nina Kynclová, energická a rázná zrzka, která si musí poradit se sérií vražd,“ poodhalila děj knihy Harasimová.
Ještě většího překvapení se čtenáři dočkají v dubnu, kdy má vyjít nová kniha Potemnění ráje. Ta bude pro autorku vstupem na neznámou půdu, protože se bude odehrávat v gastronomickém prostředí. „Moje kuchařské umění je celkem na nule, takže všechny recepty, postupy a terminologie jsou mi naprosto cizí. Proto jsem při psaní této knihy trávila hodně času na internetu a učila se, takže to psaní nešlo tak samovolně a rychle jako obvykle,“ vysvětluje autorka.
Kromě psaní románů a detektivek se Markéta Harasimová pustila i do divadelních scénářů a základní školy objíždí s už zmiňovanou dětskou knížkou. Její diář je nabitý událostmi a tak není ani divu, že ji hustopečští mohou často vídat na dlouhých procházkách v okolí města, kde se, jak sama říká, dobíjí. „Já si při těch procházkách dělám korektury, opravuji si to, co už jsem napsala a relaxuji u toho. Týdně takto nachodím kolem stovky kilometrů,“ překvapila Harasimová. -nov-