Slavnosti mandloní a vína se do Hustopečí vrátily v plné síle

Víkend zahájily páteční otevřené sklepy

Slavnosti mandloní a vína by se nikdy nemohly uskutečnit bez podpory našich vinařů, kteří měli tu čest celý víkend zahájit. „Většina vinařů otevírá své sklepy páteční šestou hodinou, ale tou dobou my už vlastně pomalu zavíráme. Naše vinařství stojí hned pod sady a návštěvníci nám tudy proudí po celý týden. Už jsme si zvykli, že nejvíce lidí tu máme přes den. Navečer totiž všichni míří do sklepů ve vinařských ulicích,“ smál se v pátek večer Dominik Novotný z Vinařství Starý Vrch. A měl pravdu. Otevřenými sklepy Hustopečského vinařského bratrstva prošly v pátek večer zástupy milovníků vína, kteří se ladili do té správné festivalové nálady. „Dáváme okoštovat všechno, co máme. Mladá vína i archivní kousky, které v našich sklepech čekaly na otevření během koronavirových zákazů,“ těšil se vinař Pavel Košulič. 

Sobota prověřila připravenost pořadatelů a provoněla město gurmánskými pochoutkami. 

Největší respekt a nejvíce příprav si vyžádal právě sobotní program, který se odehrával na několika místech najednou. Zatímco vinaři pokračovali v rozlévání vzorků ve vinařských ulicích, na náměstí se stavělo hlavní pódium i gastrozóna se šesticí restaurací, a po trase k sadům naše spolky chystali soutěžní stanoviště. Už od rána se však největší pozornosti dostávalo silnicím a parkovištím. Tisíce návštěvníků jsou pro město samozřejmě obrovskou zátěží a bylo proto nutné velmi dobře promyslet parkovací kapacity i organizaci dopravy. Musíme pochválit řidiče, že dodržovali všechny pokyny pořadatelů a bez problémů nechávali auta na záchytných plochách. Ano, našlo se několik (snad desítek) agresorů, kteří se bezohledně pokoušeli dostat až do centra a zaparkovat na všech možných místech. V celkovém počtu příchozích se však jednalo skutečně o pouhý zlomek, který ale bohužel dokázal zkazit celkový dojem. 

 A tak přestože v ulicích bylo velmi těsno, žádný kolaps naštěstí nenastal a nic nebránilo návštěvníkům zapojit se do všeho, co jsme poslední tři měsíce připravovali. Ať už to byly mandlové speciality všeho druhu, řemeslný jarmark, koncerty na hlavním pódiu nebo kuchařské show usměvavé kuchařky a herečky Markéty Hrubešové. „Já jsme přijela už v pátek, abych si prošla sady a musím říct, že je to nádhera. Nikdy jsem o tomto místě neslyšela a jsem nadšená. S mandlemi při vaření moc nepracuji, takže to pro mě byla výzva, ale vznikl tady na pódiu jeden recept, který určitě najde místo i v mé další kuchařce,“ zářila sympatická herečka a ochotně rozdávala autogramy i fotky. 

Komu se nechtělo platit vstupné, mohl vyrazit rovnou do sadů. Skláníme se před hustopečskými spolky, které na trase k mandloním připravily nádherná stanoviště s úkoly i občerstvením – Sportovní stáj Valkýra, Místní organizace rybářů, Spolek Všehoschopných, Myslivecké sdružení a Krojovaná chasa. „My jsme své stanoviště začali stavět už v pátek a budeme-li mít možnost zapojit se i další rok, určitě si to tady postavíme po celý týden, protože ty davy lidí, které tudy prošly a zastavily se u nás, daly si u nás klobásku nebo zvěřinový flamendr a pivo, to bylo neskutečné. Skoro si budeme moci brzy postavit novou hájenku,“ smáli se v sobotu odpoledne vyčerpaní, ale šťastní myslivci. 

Neděle proměnila sady v umělecký ateliér

Protože zkušenosti z minulých let jsou takové, že ani v neděli se návštěvníci nechtějí vzdát procházek mezi mandloněmi, připravili jsme letos poprvé program i na třetí den. A byl to skvělý nápad. Místní spolky opět rozjely svá stanoviště a po příchodu k rozhledně čekal na všechny umělecký Artplac. Přímo mezi rozkvetlými stromy jste mohli potkat malíře, tanečníky, řemeslníky i hudebníky. Nejvíce diváků si získaly Darebný ženy z Velkých Pavlovic, které přímo v krojích a s tahací harmonikou zpívali lidové písničky. Děti nejvíce ocenily pejsky z Cannis-terapeutického sdružení Jižní Morava, kteří trpělivě snášeli všechna objetí a mazlení. Nevěřícné pohledy a obdivné ovace si vysloužily i tanečnice Friday Dancers a Danceversity Hustopeče, které si na louce u sadů střihly akrobatické tance. „Není to úplně ideální prostor, protože jsme přece jenom zvyklí na hladké plochy tanečních sálů, ale jde to. Hlavně je to něco nového, nezvyklého, máme obrovské publikum, takže za nás velká spokojenost,“ usmívala se vedoucí Danceversity Barbora Komoňová. Romantickou atmosféru sadů dotvářely fotografie a obrazy Fotoklubu Hustopeče, malíře Antonína Vojtka, portrétisty Borise Kjulleněna či fotografky Pavly Nečasové. „Já miluji Hustopeče, miluji mandloňové sady a miluji lidi. Dnes tu mám vše na jednom místě a nestačím se divit, jak lidé dokáží vnímat všechnu tu krásu,“ zasnil se Antonín Vojtek. 

Bylo toho hodně, co uplynulý víkend nabízel místním i přespolním. Každý z nás si mohl během tří dnů najít něco, co by ho mohlo zaujmout, pobavit, potěšit. I v tom tisícihlavém davu si každý dokázal najít svůj soukromý kousek slavností. 

Máme za sebou náročné covidové roky, během nichž nám byla spousta radostí odepřena. A dnes, s pohledem upřeným k napadené Ukrajině, stojíme před dalšími otazníky, kdy nevíme, co bude zítra, co bude za rok. Buďme vděční, že žijeme v zemi, kdy si podobné oslavy můžeme dovolit uspořádat a nesnažme se na všem vidět jen to nejhorší. Ano, spousta věcí se nepovedla zajistit ke spokojenosti všech, ale povedlo se toho mnohem více. Především jsme si ověřili, kolik máme ve městě šikovných lidí, s nimiž se budeme nadále rádi potkávat nejen při práci na Slavnostech mandloní a vína. Děkujeme vám! 

Reportáže z celého víkendu najdete v Hustopečském magazínu v pátek 1. dubna, kompletní fotogalerii pak po roztřízení fotek na webu www.slavnosti-mandloni.cz.

MaKové panenky
Marketingu a kultura města Hustopeče