Šalanda vyprávěl o své pouti po české a slovenské hranici

Beseda s cestovatelem Markem Šalandou se konala ve středu 12. září v přednáškovém sále muzea. Hlavním tématem byla jeho poslední přes 350 kilometrů dlouhá cesta, kdy pěšky navštívil moravsko-slovenské pomezí. „Chtěl jsem oslavit 100 let výročí vzniku Československa, a protože mě moc nebaví chození a baví mě spíš potkávání s lidmi, tak jsem na své cestě potkal přes 50 lidí a vyslechl si kolem stovky příběhů,“ prozradil Šalanda.

Na cestu, jejíž trasa se podobala „zašívá hranice“, chtěl Šalanda původně vyrazit v kroji. Nakonec změnil plány především kvůli nepraktičnosti materiálu. „Měl jsem pouze klobouk a šátek kolem krku. V kroji jsem cestu zakončil až v Lanžhotě, kde mě vítaly soubory z různých obcí. Šel jsem v něm tedy jenom pár kilometrů,“ vysvětlil Šalanda.
Během cesty spolupracoval poutník s Českým rozhlasem Brno. Každý den měl živý vstup, ve kterém vyprávěl příběhy, které na cestě vyslechl a zažil. Jedním z nich je i příběh oslavující sílu ženství. „Na začátku první světové války narukoval muž z Bílé, který měl pět dětí, do Rakousko-Uherské armády. Bohužel brzy zahynul u Sarajeva. Tehdy pošta fungovala velmi rychle a jeho žena se brzy dozvěděla, že je mrtvý. Půjčila si žebřiňák a na něm jela z Bílé do Sarajeva, asi tehdy vůbec pořádně netušila, kam jede. Ale s pomocí církve se tam dostala a podařilo se jí exhumovat muže z hromadného hrobu. Odvezla ho zpátky do Bílé, kde ho pohřbila se všemi poctami,“ vyprávěl Šalanda.
Poznávat český kraj je Šalandovým velkým koníčkem. Podobných cest uskutečnil několik. „Začalo to tak, že jsem chtěl zdolat vzdálenost mezi Prahou a Brnem, protože na dálnici trávím hodně času, tak jsem to chtěl jednou jít pěšky, bez kolon. Tehdy se to zvrhlo, protože jsem začal potkávat lidi a poslouchat jejich příběhy. V té chvíli mě to začalo zajímat, ne chození, ale poznávání těch lidí. Chtěl bych všechny povzbudit, aby podobnou cestu určitě absolvovali, kolem nás je toho spousta zajímavého,“ uzavřel cestovatel.

-ves-