Po dlouhé době veřejná vernisáž! Muzeum láká na výstavu děl pedagogů z Uherského Hradiště

Městské muzeum a galerie srdečně zve na výstavu obrazů a plastik pedagogů Střední uměleckoprůmyslové školy v Uherském Hradišti. 

Po velmi dlouhé době bude výstava zahájena veřejnou vernisáží v neděli 6. března v 16 hodin, na kterou jste všichni srdečně zváni.

Kdo konkrétně se v Hustopečích představí?

Dagmar Jahodová

Pokud budeme chtít nalézt jedno zastřešující slovo, které přiléhavě vystihne výtvarné práce grafičky, malířky a kreslířky Dagmar Jahodové za posledních třicet let, bude to patrně senzitivita. Autorka disponuje schopností soustředěně vnímat, co se odehrává kolem ní. Nezaměřuje se na konkrétní předměty, krajinné celky nebo lidskou figuru, ale spíše na to, co se odehrává v meziprostorech. Soustředí se na to, co plyne, postupně se transformuje, nebo dokonce mizí. Svá pozorování tedy nemůže zaznamenávat popisně, proto je přetváří do abstrahovaných kompozic, které tvoří škálu od výrazných barevných ploch uchopených s přesvědčivým malířským gestem až po jemné kresby tužkou využívající minimum vyjadřovacích prostředků.

Jan Pospíšil 

Jan Pospíšil je bytostným malířem. Autorův talent oplývá energií, která jeho malbu vede ke zcela osobitému projevu. Jednotlivá díla vznikají na základě řady malovaných skic, jež autor převádí na střední a větší formáty. Zdrojem malířovi inspirace je lidský život, vztah mezi mužem a ženou, postavení člověka ve společnosti, světě i kosmu. Při pohledu na díla Jan Pospíšila mne napadne termín groteska. Groteska a groteskno vznikají spojením protikladů. Výsledek tohoto spojení bývá dvojaký – paradox, absurdita, nesmysl působící komicky na straně jedné, na straně druhé se jedná o znepokojivý, vybízející a naléhavý element.Z hlediska formální analýzy je nutné zmínit, že autor se již v rané tvorbě vzdaloval od popisného zaujetí realitu a stále víc uvolňoval svůj expresivní malířský rukopis. Pospíšilova tvorba je charakteristická snahou o syntézu formální výstavby kompozice malířskými prostředky s ideovým sdělením dotyčného formátu. Situace zachycená v obraze je vystavěná zejména barvou, k níž autor přistupuje nekonvenčně a svobodně. Pozornost věnuje kompoziční výstavbě obrazu, zpravidla budované velkými barevnými plány, které následně doplňuje v siluetách a tazích naznačenými figurami. V některých dílech se dotýká abstraktní malby, pohybuje se mezi barevným projevem výrazným i tlumenějším, razantní expresí i lyricky cítěnými polohami malby.

Kamil Mikel

Kamil Mikel pochází ze Zlína. Se zlínským regionem je nyní ještě těsněji spjat svým pedagogickým působením. Zásadní vliv na jeho tvůrčí začátky mělo studium na pražské Akademii. Tam se setkal s Ladislavem Čepelákem, ale i s výraznou uměleckou osobností Daliborem Chatrným. Chatrného názory a přirozeně jeho tvorba Mikela formovala, usměrňovala a seznamovala s kouzlem geometrické abstrakce. Hlavní jeho inspirací se stala příroda.

Miroslav Malina

Život a tvorba Miroslava Maliny je spojena s Uherským Hradištěm, kde žije, tvoří a předává své zkušenosti budoucím adeptům umění na Střední uměleckoprůmyslové škole. Jeho práce se v rámci autorských nebo skupinových výstav pravidelně objevují v českých i zahraničních galeriích (např. Praha, Brno, Zlín, Hodonín, Jihlava, Parma, Lipsko, Sharjan, Mayen). Pokaždé vzbuzují oprávněný zájem nejen pro svou působivost a nespornou kvalitu, ale i pro specifické formální prostředky, kterých využívá pro ztvárnění svých představ. Výtvarné umění považuje za zvláštní způsob hledání pravdy o člověku a světě, za cestu přibližující podstatu duchovního proudění doby. Ve své tvorbě usiluje o komplexnost ve vztahu procesu tvorby a estetického účinku. Obraz cítí jako vyváženou symbiózu výtvarného tématu a příběhu. Každá z jeho prací v sobě skrývá děj, někdy s příchutí tajemství, dramatu, jindy humoru a absurdity, většinou obojího. V současnosti se aktivně podílí také na expoziční prezentaci Galerie Orlovna, např. výtvarná část výstavy Sdružení Q, nazvaná Úhledná džungle, která představila práce 26 umělců (malířů, sochařů, grafiků, keramiků, fotografů) inspirované texty Ludvíka Kundery, byla jeho dílem.

Niké Silná

Smyslem umělecké tvorby je sloužit lidem, vizualizovat, co je neviditelné. Umění je dokonalá možnost, jak to uskutečnit a dotknout se všeho, co přesahuje náš rozum a myšlenky. Prožitek, experiment, zkušenost, dobrodružství, nekonečný sled obrazů, které pochází z vesmíru, a já je mohu pozorovat. Umění dává možnost odpojit se od všednosti, získat nadhled, povznést se a objevit napojení na své skutečné já a jeho povahu. Když maluji svou autorskou technikou objevuji bohatý duhový stín plný překvapivých přechodů, uvědomím si jeho hranice, získám odvahu, ohlédnout se za sebe a vidím pravý zdroj života, světlo. Věřím, že umění je zábavnou a svobodnou modlitbou a meditací, která otvírá oči dítěte přirozené hravosti. Umění na světové scéně často kritizuje, upozorňuje na špatné věci, které se dějí, má negativní emoci, už ne tak často, upozorňuje na to, jak dělat věci správně, což by podle mě prospělo umění nejvíce.

-nov-