Široká veřejnost má službu pečovatelek spojenou spíše se starými lidmi. Opak je však pravdou. „Člověk nemusí být starý, abychom mu mohli pomoct. Naši péči nabízíme i osobám s postižením, po hospitalizaci, nebo po úraze. Vždy to musí být proto, že není schopný se sám o sebe postarat a nemůže to udělat ani nikdo blízký. Pečovatelská služba může pomáhat i rodinám s dětmi, pokud si nejsou schopni zajistit pomoc sami nebo svým okolím. Například v situacích, kdy je rodič po úraze nebo při akutním onemocnění. Uživatelem může být i matka na rizikovém těhotenství, rodina s dítětem s postižením, nebo rodiny, kdy se narodí tři a více dětí současně. Našimi klienty jsou i lidé s nějakou poruchou, nejčastěji s demencí, která lidem ztěžuje zvládat každodenní činnosti. Mohou mít potíže s udržením pořádku v domácnosti, s hygienou, s pamětí. Obvykle se špatně orientují v čase a prostoru. Připomínáme jim, co je za den, měsíc, dopomáháme s pohybem po bytě a blízkém okolí. Pokud mají problém s vyjadřováním, nemohou si vzpomenout na určitá slova, pomáháme jim tvořit věty, povídáme si s nimi,“ představují svou práci samy pečovatelky.
Přesto jsou však právě senioři nepočetnější skupinou klientů. „Pečovatelská služba pomáhá seniorům, kteří se ocitli v těžké situaci tím, že ztratili nějakou schopnost. Žijí osaměle, děti nemají anebo mají příbuzné daleko. I když zvládají běžné věci sami, potřebují doprovodit na nákup, aby si sami vybrali a mohli být v kontaktu s dalšími lidmi. Doporučujeme jim veřejně dostupné služby jako je např. domácí zdravotní péče, úklidové agentury, dovozce obědů, kadeřnici, pedikúru, nebo přepravu seniorů, aby se mohli zapojit do běžného života,“ vysvětluje pečovatelka Jana Zobalová.
Podrobné informace o poskytovaných službách najdou zájemci na webu města. „Pečovatelská služba dává lidem příležitost žít ve svém domácím prostředí. Kdo si přeje zůstat doma, nemusí předčasně odcházet do pobytových zařízení, i když už je do jisté míry odkázaný na pomoc další osoby. Pečovatelskou službu je možné využít i v případech krátkodobé ztráty soběstačnosti – například po úraze nebo po operaci. Jak si například rodič se zlomenou rukou zvládne přebalit dítě? Jak onkologicky nemocný člověk doprovodí své malé dítě do školky či školy, když probíhá léčba? Jak si mladý člověk žijící sám, s celou nohou v sádře, zajistí stravu či hygienu? I toto jsou témata, se kterými se na nás mohou zájemci o službu obracet. Přáli bychom si, aby byla pečovatelská služba správně chápána. Může nás oslovit každý, kdo si myslí, že už ztratil nějakou schopnost, nebo potřebuje ulehčit při péči o svého blízkého,“ vyzývá sociální pracovnice Veronika Smrčková. -nov-