Ovzduší
Na kvalitu ovzduší, a to nejen v Hustopečích, mají kromě přírodních a geomorfologických faktorů vliv také činnosti vyvolávané člověkem.
Člověkem způsobené znečišťování ovzduší je celostátně sledováno. Zdroje jsou členěny dle technologického určení a podle způsobu sledování. Jednotlivě jsou sledovány zdroje bodové - vyjmenované v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší. Hromadně jsou monitorovány zdroje jako vytápění v domácnostech, provoz vozidel, použití organických rozpouštědel apod. Rozlišujeme také zdroje mobilní a stacionární.
Na území Hustopečí se nenachází žádná měřící stanice kvality ovzduší (nejbližší měřící stanice ČHMÚ je stanice Mikulov-Sedlec) a tak je nutno vycházet z údajů v rámci širší oblasti. Zjistíme, že z hlediska imisního zatížení patří území Jihomoravského kraje k méně zatíženým oblastem. Ohledně jednotlivých sledovaných znečišťujících s přihlédnutím k jejich vlivu na kvalitu ovzduší můžeme nejdříve zmínit prachové částice s velikostí 10 µm (PM10) a 2,5 µm (PM2,5), které v minulém desetiletí značně ovlivňovali kvalitu ovzduší na území ČR. Prachové částice obsažené ve vzduchu dělíme na primární a sekundární. Primární částice antropogenního původu jsou do ovzduší emitovány přímo (např. spalování fosilních paliv ve stacionárních i mobilních zdrojích, otěry pneumatik, brzd a vozovek). Sekundární prachové částice vznikají v ovzduší ze svých plynných prekurzorů procesem konverze plyn-částice. Hlavními zdroji obou částic je veřejná energetika, doprava a sektor služeb, domácností (včetně vytápění domácností) a zemědělství (větrná eroze půd). Suspendované částice PM10 mají významné zdravotní důsledky, které se projevují již při velmi nízkých koncentrací bez zřejmé spodní hranice bezpečné koncentrace. Ze zdravotního aspektu se jedná o nedoceněnou škodlivinu, protože působí toxicky jako aktivní nosič pro různé viry, pyly či xenobiotika, jednak mechanicky; jeho frakce nepřesahující 10 µm dostává přímo do plicních alveol. V celonárodním měřítku můžeme ale konstatovat, že imisní limit pro průměrnou 24hodinovou koncentraci PM10 byl v roce 2021 překročen pouze na 0,1 % území ČR s cca 0,4 % obyvatel a v porovnání s předchozími lety se rok 2021 řadí mezi roky s menší plochou území ČR vystaveného nadlimitní koncentraci PM10. Stejně jako v letech 2019 a 2020 nebylo v prostorovém rozlišení 1×1 km vymezeno žádné území ČR s nadlimitní roční průměrnou koncentrací PM10. Podobně je to i u prachových částic PM2,5. Nadlimitní roční průměrné koncentrace PM2,5 byly v hodnoceném období 2011–2021 měřeny převážně na území aglomerace Ostravská a Frýdecko-Místecká. Z hlediska pětiletého průměru ročních průměrných koncentrací PM2,5 je nejvíce zatíženou oblastí opět aglomerace Ostravská a Frýdecko-Místecká.
Jedním z nejvýznamnějších problémů z hlediska ochrany ovzduší nejen v naší oblasti jsou polycyklické aromatické uhlovodíky, jejichž legislativním zástupcem je benzo(a)pyren. Antropogenním zdrojem jsou domácí topeniště (60 % emisí), výroba koksu a oceli a mobilní zdroje (motory spalující naftu). K této znečišťující látce je třeba dodat, že v roce 2021 byl imisní limit překročen na 6,1 % plochy území ČR (v roce 2019 na 8,4 % plochy území ČR) s cca 20 % obyvatel ČR. Hustopeče nepatří do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší z hlediska benzo(a)pyrenu. Nejvíce dotčenými oblastmi s nejvyššími hodnotami koncentrací benzo(a)pyrenu z dlouhodobého hlediska zůstává Moravskoslezský, Zlínský a Olomoucký kraj. Nicméně nadlimitní hodnoty můžete předpokládat i v obcích s vyšším podílem vytápění domácností pevnými palivy. Naopak nízké roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu byly zjištěny v aglomeraci Brno a v krajích Jihočeském a Karlovarském a v kraji Vysočina. Podlimitní hodnoty jsou zaznamenávány i ve velkých městech (Praha, Brno, Plzeň), tedy ve městech s vysokým podílem dálkového centrálního vytápění.
Z hlediska znečištění oxidy dusíku NOX (směs oxidu dusnatého NO a oxidu dusičitého NO2) jsou Hustopeče ovlivněny do značné míry významným liniovým zdrojem, tj. dálnicí D2 a průtahem silnice č. II/425, kdy v jejich okolí mohou být koncentrace NOX momentálně několikanásobně překračovány. V ČR vznikají emise NOX převážně z antropogenních spalovacích procesů, hlavní zdroje jsou především silniční doprava a spalovací procesy ve stacionárních zdrojích. Přírodní emise NOX vznikají převážně z půdy, vulkanickou činností a při vzniku blesků. Z pohledu ČR dochází k překročení ročního imisního limitu NO2 pouze na malém počtu měřících stanic, hlavně na dopravně exponovaných lokalitách; na území Jihomoravského kraje nedochází k překračování imisního limitu průměrné roční koncentrace NO2.
V případě oxidu siřičitého SO2 je patrný nárůst jeho koncentrace v letech osmdesátých, který v roce 1985 kulminoval a od tohoto roku je obecně zaznamenáván významný pokles. Teprve v roce 2017 byl pokles přerušen a v roce 2018 opět obnoven na většině lokalit. V letech 2019, 2020 a 2021 pokračoval mírný pokles. Celkový klesající průběh koncentrací SO2 je způsoben poklesem emisí v důsledku odsíření uhelných elektráren a změnou používaných paliv. Vliv na meziroční kolísání koncentrací této látky mají rovněž v jednotlivých letech odlišné meteorologické a rozptylové podmínky. Nejvýznamnějším antropogenním zdrojem oxidu siřičitého je spalování fosilních paliv (uhlí a těžkých olejů) a tavení rud s obsahem síry. SO2 má dráždivé účinky a při vysokých koncentracích způsobuje dýchací potíže. Pro Hustopečsko platí, že nejsou překročeny imisní limity.
Problémem Jihomoravského kraje z hlediska ovzduší je jednoznačně, a to s ohledem na značné navýšení imisního příspěvku prachu PM 10, půdní eroze. Větrná eroze se podílí na regionálních pozaďových koncentracích částic v ovzduší, a to zejména hrubší frakci PM10. Z hlediska Jihomoravského kraje se vliv půdní eroze nejlépe projevuje ve venkovských lokalitách.
Není od věci zdůraznit, že významným zdrojem širokého spektra emisí je topení v domácích topeništích a v otevřených ohništích. Začátek topné sezóny v kombinaci s vysokými cenami zemního plynu a elektrické energie s sebou přináší dusivou atmosféru do našich ulic. Kotel na černé nebo hnědé uhlí není samozřejmě zakázán, topení takovými palivy je levnější než plyn nebo elektřina a tak se k topení tuhými palivy mnozí vrací. Při vytápění uhlím jsou však emise prachu, oxidu siřičitého a oxidu uhelnatého v porovnání se zemním plynem až stonásobně větší. Domácí krb nebo kamna na dřevo jsou dneska docela v módě a přináší svým majitelům příjemnou pohodu a úspory. Svými emisemi také ale přispívají k tomu, že ovzduší je v našich obcích v podvečer a při inverzi jen stěží dýchatelné. Bohužel se najdou se tací, kterým nezáleží na jejich vlastním zdraví, zdraví svých dětí a sousedů a do kamen přikládají lamino, natřené nebo chemicky ošetřené dřevo nebo odpadky. Večerní zátop je pak hotovým chemickým koktejlem. Spalováním plastových odpadů vznikají a unikají do volného ovzduší sloučeniny chlóru, karcinogenní polyaromatické uhlovodíky, těžké kovy a dioxiny. Připomínáme, že podle našich zákonů je spalování odpadu v domácnostech zakázáno. Podle zákona o odpadech jsou fyzické osoby povinny nakládat s odpadem podle systému stanoveného obcí, podle zákona o ovzduší jsou fyzické osoby povinny jako palivo pro kamna a krby používat pouze dřevěné uhlí, čisté dřevo, suché rostlinné materiály nebo plynné palivo předepsané výrobcem. Při zjištění spalování odpadků v domácích topeništích je oprávněn příslušný úřad uložit vysokou sankci.
Také oblíbené jarní a podzimní pálení rostlinného materiálu na dvorcích, zahrádkách a vypalování mezí je významným zdrojem emisí. Emisní významnost vzrůstá, pokud je spalováno mokré listí nebo mokrý bioodpad bez přístupu vzduchu. V takových situacích navíc dochází k obtěžování kouřem celého širokého okolí. To je nepřijatelné. Zvlášť, když v Hustopečích máme funkční systém na likvidaci bioodpadů – viz http://www.hustopece.cz/zivotni-prostredi/bioodpady/.
Samostatnou kapitolou je již zmíněné vypalování porostů za účelem úklidu pozemku – odstranění stařiny a plevele. Nutno poznamenat, že v ČR je vypalování porostů zakázáno zákonem o požární ochraně. Vypalování má nepříznivé vedlejší efekty - znehodnocení vrchní vrstvy půdy, rozsáhlé škody na flóře a fauně a hmyzu.
Prameny:
Generální rozptylová studie Jihomoravského kraje 2016, Bucek s.r.o., 2013
Aktualizace integrovaného Programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje, 2012
www.chmi.cz - Znečištění ovzduší na území české republiky v roce 2021
Ondřej Němeček, MěÚ Hustopeče, OŽP
