Na vodu vyjeli čerti, hokejista i lyžař

Výročí se mají slavit ať jsou jakákoliv. A 25 let sjíždění vody před vánočními svátky taktéž. Předposlední prosincovou neděli jsme se zajeli podívat, jak tuto tradici účastníci pojali a jak vzpomínají na její začátky. 

Pro někoho bláznivá myšlenka, pro jiné akce, bez které se předvánoční čas nemůže obejít. Řeč je o vánočním sjíždění řeky Svratky, které letos oslavilo půlkuláté výročí – 25 let. V sobotu 19. prosince tak opustili břeh odvážlivci, kteří se nezalekli mrholení, studené vody ani teploty 2 °C. „Nacházíme se v Židlochovicích vedle mostu, kde už po 25. startujeme Vánoční vodu, která vznikla jako uzavírání roční řeky. Zakladatelé byli původně čtyři a rok od roku nás přibývalo a přibývalo,“ říká Zlata Heřmanová, jedna z účastnic akce. Řeka Svratka teče do Židlochovic z Brna, posádky pluly po jejím proudu, a to k Velkým Němčicím, čekala je tak téměř 8kilometrová trasa. Nevystrašilo je ani chladnější počasí. „Na vodě určitě nezmrzneme, jsme všichni správně oblečení, nikdo nefrajeří a nepodcenili jsme to,“ dodává natěšená paní Zlata.

Mezi účastníky jsme objevili také praotce zakladatele, pana Zbyňka Malendu, který nám prozradil, jaké byly začátky této krásné, dlouholeté akce. „Vzpomínám si, že před 25 lety čtyři přátelé, kteří spolu sjížděli vodu, se domluvili, že by mohli něco udělat před vánočními svátky. Tak jsme se domluvili, že bychom si my čtyři známí – pan učitel Poul, pan doktor Kelbl, pan učitel Hrádek a já – zde potkali, nalodili se a sjeli ten kousíček do Velkých Němčic. Řekli jsme si, že bychom to mohli takto dělat každý rok. Bohužel časem někteří odpadli, ale vznikla z toho v Hustopečích tradice,“ vzpomíná pan Malenda a připojuje i jednu perličku. „Přijel jsem, měli jsme zde lodě a pádla a já jediný jsem neměl pádlo, takže mi pan učitel Kelbl, který pochází ze Židlochovic řekl: No nic Zbyňku, já ti půjčím svůj rýč, máme takovej šikovnej, ten se ti bude hodit! Tenkrát se tomu všichni smáli, že jsem to odpádloval rýčem – na rozdíl od ostatních. První rok jsme prožili takto,“ vzpomíná pan Malenda s úsměvem na tváři.

Plaváčkům přejeme šťastnou a suchou cestu a do dalších let tradice mnoho zdaru!

-vyh-