Muzeum zdobí historické folklorní fotografie

Kroje a folklorní události k Hustopečím neodmyslitelně patří. Není tedy divu, že právě sem kurátor Pavel Foltýn přivezl výstavu kronikáře, malíře a dokumentaristy Josefa Korejze Blatinského zachycující Hanácké Slovácko v padesátých letech. Tato unikátní přehlídka fotografií i obrazů z blízkého okolí bude zdobit stěny městské galerie po celé léto.

Láska k folkloru u Blatinského vznikla v roce 1946, kdy poprvé navštívil vyhlášený strážnický festival. „Místní tvorba té tradice a kroje mu učarovaly natolik, že se sem rád vracel a seznamoval s činorodým lidmi, kteří jej zvali do svých vesnic, na různé oslavy, ať to byly hody, primice nebo folklorní festivaly. Těchto akcí se Josef Korejz Blatinský velice rád zúčastňoval a převážně při těch akcích maloval. To, že na nich i fotografoval, se nevědělo do té doby, než jsem dostal k dispozici tady tu fotografickou pozůstalost, kterou jsem postupně zpracovával,“ popisuje umělecké klenoty kurátor Foltýn.

Každá místnost galerie je věnovaná jedné jedné obci – Žarošicím, Krumvíři, Velkým Bílovicím a Dambořicím. A protože se jedná o obce v blízkém okolí, pan kurátor doufá, že výstavu navštíví pamětníci, kteří se na fotografiích najdou nebo poznají druhé osoby. „Paní doktorka Nezhodová tady na fotografii poznala tyto krojové děvčice z Horních Bojanovic, což bylo velice příjemné zjištění, tři ze čtyř ještě žijí, mám z toho velkou radost, protože je to jakýsi most do minulosti, který se díky této výstavě podařilo vytvořit,“ usmívá se spokojeně Foltýn, který si od výstavy slibuje mnohem víc než jen potěchu pro oko. Ku příležitosti této myšlenky založil web s názvem Nežít nadarmo (www.nezit-nadarmo.webnode.cz), který je věnovaný Blatinského tvorbě, ale společně s facebookovou stránkou zároveň slouží jako otevřená kniha pro všechny, kteří občas rádi nahlédnou na staré fotografie a pomáhají tak aktéry momentek rozpoznat. „Tím, jak jsem to začal postupně rozčleňovat, tak jsem si uvědomil, že je to tak bohaté a zajímavé, že by to mohlo oslovit širší veřejnost – nositele tradic – a s tímto už se mi spojil nápad, co ty nositele tradic na těch snímcích zkusit oslovit, a ono se to skutečně podařilo, a zjistil jsem, že to je na tom to nejemotivnější, to, že se i po 60-70 letech podaří dohledat ty pamětníky. Jednak se jim udělá radost, ale také se na to naváže ta jejich vzpomínka a tím se dotvoří celek. A to je to nejvzácnější, co se dá pomocí moderních technologií, jako je internet a Facebook zjistit,“ raduje se kurátor výstavy.

Ačkoliv sám Blatinský pocházel z okolí Orlických hor, kde je také většina jeho děl stále uložená a nezpracovaná, naprosto propadl moravskému kouzlu a s ním spojenými tradicemi. Hanácké Slovácko nebyla ani zdaleka jediná oblast, kterou rád navštěvoval a zachycoval, ať už na fotoaparát, tužkou nebo štětcem. „Tak jak jsem se dostal teďka k souboru Hanácké Slovácko, tak v loňském roce proběhla ve velkém Velkém nad Veličkou největší výstava, jaká kdy na Horňácku byla, a to právě díky Blatinského pracím. Nicméně Blatinský byl všude, můžeme počítat s tím, že tvořil od od Plzeňska po Tovačovsko, od Podluží až po Horehroní. Ten jeho akční rádius je velmi široký,“ podává sondu do Blatinského života Foltýn.

Vernisáž, která proběhla poslední červnovou neděli, byla opravdu honosná. Nechyběla cimbálová muzika, která podtrhla folklorního ducha celé výstavy, návštěvníci si také mohli pochutnat na výborných zákuscích nebo víně. Výstava s názvem Nežít nadarmo bude k vidění po celé prázdniny až do 17. září. -slam-