Mucha konečně v Hustopečích! Tak zněl název poslední přednášky, kterou pořádalo Městské muzeum a galerie Hustopeče. Odkazoval k návratu Muchovy kresby zpět do města, pro které byla vytvořena. Muzeum nechalo vyhotovit faksimili, která bude součástí plánované expozice o Alfonsu Muchovi. O jejím vytváření přijel přednášet restaurátor Pavel Klimeš. „Specializuji se na restaurování obrazů na plátně a na dřevě. Také na polychromované plastiky,“ uvedl Klimeš.
V roce 1906 zhotovil
Alfons Mucha perokresbu dívky v kyjovském kroji určenou na podílní list
družstva Národního domu v Hustopečích. Dívka, s lipovým věncem na hlavě a s
úlem v levé ruce, v kyjovském kroji připomíná doznívající plakátovou produkci Muchova
pařížského období. Vytvořit přesnou faksimili byl náročný proces. „Technologie
musela být téměř identická. Papír jsem musel uměle „zestařit“ tak, aby vypadal přes
sto let starý. Kresebný materiál jsem identifikoval jako tuš. Hledal jsem i vhodný
instrument na kreslení, kterým se ukázalo být tzv. dámské násadkové pero. Obával
jsem se, že už nebude existovat, ale podařilo se ho najít. Při samotné kresbě
bylo záludné to, že vlasové i mnohem silnější linie byly dělány stejným perem. Vyzkoušel
jsem metodu přítlaku na pero a modlil jsem, abych na závěr neudělal kaňku.
Musel bych začít znovu,“ popsal cestu k hotové faksimili Klimeš.
Vytvořit faksimili trvalo
téměř dva měsíce. Kresbu provází Muchova silně stylizovaná dekorativnost,
virtuózní kresebný přednes a všudypřítomný secesní rostlinný i geometrický
ornament. „Je to bravurní kresba. Mucha byl v době, kdy ji maloval, už
zralý a etablovaný umělec. Je to naprosto dokonalá záležitost. Měl jsem tu čest
se vtělit do mistra a pokusit se ho velmi pokorně napodobit,“ řekl Klimeš.
O přednášku byl veliký
zájem, návštěvníci se do přednáškového sálu muzea téměř nevešli.
-ves-