Manželé o cestě napsali a vydali i knihu s názvem Galapágy – peklo i ráj. A přestože svou cestu podnikli již před 14 lety, o osud souostroví se zajímají dodnes. „Galapágy jsou opravdu rájem i peklem. Dříve to byl panenský ráj, nedotčený člověkem, kde se příroda vyvíjela naprosto přirozeně a vyskytovali se tam živočichové i rostliny, které byste nenašli nikde jinde. Žily tam třeba obří želvy, které se dožívaly až 150 let. Pak stačilo, aby tyto malé ostrovy objevil člověk, zanesl tam jiná zvířata a najednou se z toho stalo peklo. Přestože v dnešní době už 97% ostrova je chráněným územím, stále je tam co napravovat, pokud to vůbec půjde. Běžný turista tam může pouze s průvodcem, a to maximálně na 8 dnů. Ale můžu říci, že vás ty scénerie opravdu vezmou za srdce, Byl to pro mě neskutečný zážitek,“ vzpomíná Dana Hořínková.
S cestováním a dokumentováním cest začal Stanislav Hořínek sám, později se k němu přidala i jeho žena, a to právě při cestě na Galapágy. „Já jsem do svých 44 let takzvaně seděla doma. Pak jsme se poznali se Standou a když mi řekl, že mě vezme na Galapágy, tak to pro mě bylo něco neskutečného. Okamžitě se mi cestování zalíbilo,“ usmívá se cestovatelka.
Společné cestování manžele baví stejně, jako povídání o něm. „Já cestuji už skoro 50 let. Začal jsem ve Francii ještě za dob komunismu, kdy cestování tak jednoduché nebylo. Paříž mě naprosto okouzlila a motivovala poznávat další a další místa. Nejdál jsem zatím byl ve Francouzské Polynésii, ale třeba i v Grónsku,“ říká Stanislav Hořínek, jehož fotografie jsou opravdu strhující.
Informace o cestách manželů Hořínkových včetně bohaté fotogalerie najdete na jejich webu ZDE. -nov-