Malíř Vladimír Šácha představil tradiční malované ornamenty ze Slovácka

Klub historie a vlastivědy v Hustopečích přivítal ve středu 10. dubna pedagoga a malíře Vladimíra Šáchu s poutavou přednáškou Malované ornamenty na Slovácku. Rodák z Hluku provedl posluchače jednotlivými oblastmi Slovácka a přiblížil jim nejen krásu a rozmanitost malovaných ornamentů, ale poukázal i na místní odlišnosti v malbě. Stejně tak nastínil i předpokládaný původ této jedinečné lidové tvorby.
„K malovanému ornamentu mě přivedla moje babička, která mi v dětství malovala obrázky svojí zahrádky v podobě ornamentových kvítků“ vzpomínal Šácha. Více se pak o ornamentální malbu začal zajímat v době svých studií. Začal si nejen zjišťovat informace o této lidové tvorbě, ale především začal sám ve svém volném čase ornamenty malovat.
Ornament coby ozdobný prvek se v lidové tvorbě objevoval v podobě výšivek na oděvu či dekorativním textilu, při výrobě kraslic nebo dřevořezu. Byl používán k výzdobě podlah vysypáváním či vykropováním. A používal se také v malbě. Na Slovácku pak především k malbě na žudra či průčelí domů, na zdi kapliček, či k výzdobě místností. Tuto tradiční malbu můžeme nalézt ale i na skle, keramice či na dřevě.
„Slovácko je velký region od Luhačovského Zálesí až po Břeclav a i v jednotlivých obcích jsou vidět odlišnosti v malbě lidového ornamentu,“ upřesnil Šácha. V přednášce pak ukázal různé typické malby, od prostých otisků barvy na stropě chalupy v Žídkové, přes přenesení původních výšivek na stěny kapličky ve Vápenici, modrobílý ornament v obci Louka, různě složité obrazce v Hluku, Strážnici, Podluží či Petrově. „Pro Hluk je typické použití černé barvy v ornamentu a symetrie levé a pravé poloviny malby. Ve Strážnici je běžný motiv malovaného kohoutka. A byť na první pohled působí malby ve Strážnici symetricky, tak se levé a pravé části malby v drobnostech liší. Ve Svatobořicích- Mistříně se zase objevuje malba hranatých hroznů,“ vysvětluje rodák z Hluku. A jaký je vlastně původ malovaného ornamentu na Slovácku? Vychází z tradiční lidové tvorby nebo je něčím novým? Dle Šáchy je známo několik různých teorií, jejichž autoři hovořili o možném vlivu ať již pravěké tvorby, o inspiraci přírodou, o vlivu propojení pohanských a křesťanských představ, či přenesení slohových a orientálních motivů do zdejších podmínek. A velmi pravděpodobně vycházela lidová malba z tradiční lidové výšivky.
První dochované písemné zmínky o ornamentálních malbách na Slovácku pochází z roku 1811. V polovině 19. století pak známý malíř Josef Mánes zachytil malovaný ornament na svém obraze malovaného žudra a dále na svých skicách, které pořídil na Břeclavsku.
„Ornament se na Slovácku maluje již více než 200 let, není tedy novotvarem, ale plnohodnotnou součástí zdejší tradiční lidové kultury,“ dodává Šácha. Malérečky a maléři, jak jsou umělci této lidové malby nazýváni, ke své tvorbě používali štětce z bezových větviček a barvy si míchali z drcených cihel, okru či sazí. Pravidelně pak svoji výzdobu obnovovali. Malba ornamentů patří k pokladům lidové tvorby na Slovácku a je snahou Vladimíra Šáchy předávat tuto tradici i mladším generacím a to nejen ve své původní podobě. V Hluku pořádal kromě řady jiných aktivit i malovací besedy, kde se mohli zájemci tomuto umění naučit. Nově se malovaný ornament objevuje jako ozdoba na oděvu, vhodně se volí barevnost výmalby nových staveb.
„Žijeme dnes v technické a digitální době, ale je proto důležité si zachovávat i náš přirozený svět. Tradiční lidová kultura nám pomáhá se do něj vracet,“ dodal Šácha.
Kromě prezentace řady fotografií dochovaných výmaleb v rámci přednášky byly k nahlédnutí také ukázky vlastní autorské práce, od publikační činnosti po plátna s malovanými slováckými ornamenty. Autorské originální omalovánky, nebo také společenské hry jako je pexeso či domino.
Renata Heklová