Král ve stínu svého otce

14. 2. 2019 · 1 minuta čtení · 1 video

Historik Marek Zágora zavítal do Hustopečí na pozvání Klubu historie a vlastivědy už poněkolikáté. Pokaždé s sebou přiveze jednoho z českých panovníků, jehož život místním představí v novém úhlu pohledu. Ve středu 13. února si zaplněná jídelna Penzionu pro seniory vyslechla další zajímavý příběh - nejstaršího syna císaře Karla IV. a Anny Svídnické, Václava IV.


Já se každému tématu věnuji i několik měsíců. Rozhodně to není tak, že sednete k počítači a do hodiny máte sepsanou přednášku. Důkladně studuji dobové materiály, historické prameny v několika jazycích a konkrétně u Václava IV. to bylo hodně o práci s dobovými rukopisy a obrazy, přiblížil historik Marek Zágora postup práce.

O životě nejstaršího syna Karla IV. a Anny Svídnické se už několik desetiletí traduje nepřeberné množství polopravd a klišé, které se Zágora během svého výzkumu pokoušel potvrdit či vyvrátit. Například se vyjádřím k jeho údajné homosexualitě. On měl velmi vřelý vztah k ženám, což dokáži z několika pramenů a dokonce měl minimálně jednu nemanželskou dceru. To sice homosexualitu a priori nevyvrátí, nicméně i toto naznačuje, že se ženám rozhodně nevyhýbal, svěřil nám historik.

Marek Zágora se odborně zabývá regální a imperiální ikonografií, středověkou každodenností a uměleckými díly jako pramenem poznání života a myšlení středověkého člověka. Publikoval několik studií o vyobrazení českých panovníků ve středověku. Doposud připravil tři samostatné výstavy faksimilií středověkých manuskriptů: Krása a tajemství středověkých rukopisů, Krása a tajemství středověkých rukopisů II. a Krása podzimu středověku, na nichž představil široké veřejnosti vybrané skvosty středověké knižní malby. Byl i hlavním autorem první velké výstavy k 700. výročí narození Karla IV., Magičtí Lucemburkové. Čeští králové a panovníci Svaté říše římské v Ostravě v roce 2015. 

Klub historie a vlastivědy se už teď těší na další zajímavá témata, která do Hustopečí ostravský historik přiveze. -nov-



odebírejte přes RSS