Dnešní článek bude trochu odlišný od těch, na které jste běžně zvyklí. Bude to tak trochu rozhovor, ale také osvěta o tom, co je a čím se zabývá Krizový štáb ORP Hustopeče. Ten měl v posledních letech plné ruce práce a jeho členové si neodpočinuli nepřetržitě už rok, kdy mají na starosti koordinaci prací spojených s koronavirovou pandemií. Nahlédněme spolu pod pokličku krizového řízení… ptali jsme se krizového manažera Roberta Nováka (RN) a starostky Hany Potměšilové (HP), která je ze své funkce přímo odpovědná za krizové řízení v rámci obce s rozšířenou působnosti.
Pane Nováku, řekněte nám prosím něco o tom, co obnáší krizové řízení.
RN: Když budeme mluvit jazykem legislativy, tak Krizové řízení je souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných s řešením krizové situace. V podstatě se jedná o to, že když v rámci správního obvodu dojde k mimořádné, případně krizové situaci a tuto nelze zvládnout běžnou činností složek Integrovaného záchranného systému (hasiči, policie, záchranná služba), nebo běžnou činností správních úřadů, nastupuje krizové řízení. Bavíme se například o velkých povodních, průmyslových haváriích, pandemii či sesuvech půdy, které nás v posledních letech několikrát zasáhly. Toto byly situace, které jsme nebyli schopni běžnou činností zvládnout, proto jsme je řešili v systému krizového řízení. Aby bylo možné věc řešit v krizovém režimu, je nutné, aby starosta obce s rozšířenou působností, kterou Hustopeče jsou, požádal hejtmana kraje o vyhlášení stavu nebezpečí. Vyhlášení stavu nebezpečí nám dává spoustu dalších nástrojů a pravomocí k vyřešení krizové situace. Většinu mimořádných události jsme schopni vyřešit standardním postupem. Pro dokreslení můžeme uvést třeba případ, kdy v ulici Družstevní před pár lety vybuchl plyn v bytovém domě. Tam jsme situaci zvládli běžnou činností, bez nutnosti vyhlášení stavu nebezpečí. Ale v případě složitých havárií se bez krizového štábu, složek IZS a bez vyhlášení stavu nebezpečí určitě neobejdeme. Dalším nepostradatelným pomocníkem pro řešení krizových situací jsou dle mého názoru velmi kvalitně zpracované dokumenty, které odborně označujeme jako havarijní, krizové či pandemické plány. V současné době zasedá krizový štáb ORP Hustopeče již téměř rok nepřetržitě a řeší úkoly vycházející jak z pandemického plánu, tak veškerá rozhodnutí hejtmana a nadřízeného krizového štábu Jihomoravského kraje, jejichž cílem je co nejlepší zvládnutí této velmi složité situace.
Kdo je u nás v Hustopečích hlavou krizového štábu?
RN: Všechno jde za paní starostkou. K ruce má všechny odpovědné osoby, které jí poskytují kompletní servis a informace, potřebné k rozhodnutí, aby vše fungovalo tak, jak má. Krizový štáb plní úkoly, které mimo jiné vychází zejména z krizové plánovací dokumentace.
HP: Jsem sice „šéf“, ale bez týmu odborníků nezmůžu nic. Za to jim patří velké díky a obdiv. Spolupráce s IZS je klíčovou záležitostí – například bez pomoci a spolupráce hasičů si řešení krizových situací, zejména pandemie, vůbec nedokážu představit. Na začátku pandemie nám pomáhali s rozvážením ochranných pomůcek a dezinfekcí, dnes jsou hlavním pilířem při obsluze našeho testovacího místa v Hustopečích. Velice si jejich práce vážím.
Za roky na pozici krizového manažera jste měl na starosti řešení několika větších událostí, řekněte nám k nim prosím víc.
RN: Dám vám příklad. Řešili jsme rozsáhlé sesuvy půdy ve Strachotíně, které ohrožovaly zastavěnou část obce včetně několika domů. Zde byla mimo dalších opatření nařízena i dlouhodobá evakuace obyvatel. Na řešení mimořádných situací máme v rámci ORP vyčleněné síly a prostředky. V rozpočtu města jsou vyčleněny i peníze, které pak putují na řešení krizových události. Jedná se například o zaplacení těžké techniky, evakuace obyvatel či zajištění ubytovacích kapacit. Obyvatelům zasaženého území zajišťuje krizový štáb kompletní servis včetně materiální pomoci. HP: V současné době nejvíce energie krizového štábu putuje na zvládnutí koronavirové pandemie včetně spolupráce při AG testování nebo provozu očkovacího centra. V souvislosti s tím musím vyzdvihnout práci nejen krizového štábu, ale také starostů našeho mikroregionu – spolupráce funguje velmi dobře.
Tím se dostáváme k četným oceněním, které náš krizový štáb obdržel.
RN: Ano, ocenění za tu dobu, co jsem na pozici tajemníka krizového štábu ORP Hustopeče, máme již několik. Tato bývají zpravidla předávány konkrétní osobě – ale ocenění za skvělou práci putuje vždy za celým týmem krizového řízení. Každá zvládnutá krizová situace je kolektivní zásluha stojící na erudici jednotlivých pracovníků a na jejich vzájemné pomoci. Jednotlivec je v systému krizového řízení jen jedním kolečkem v celém složitém soukolí a určitě by nebyl sám schopen krizovou situaci zvládnout. Ocenění máme od Jihomoravského kraje, Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje či okolních obcí – velice si toho vážíme. Je to odměna za náročnou práci. Poslední ocenění jsme obdrželi v loňském roce od Generálního ředitele HZS ČR.
Paní starostko, povězte nám něco o ocenění od Krajské policie.
Jedná se o ocenění, které obdrželi také starostové dalších ORP – Mikulova a Břeclavi. Byli jsme oceněni za to, že ORP fungují tak, jak mají – tedy za příkladnou spolupráci se záchrannými složkami.
Co byla největší a nejsložitější věc, kterou jste museli řešit? Je to současná pandemie?
RN: Ne, pandemie sice trvá dlouho, ale jsou zde poměrně jasné úkoly a postupy, které vycházejí jak z pandemického tak krizového plánu. Nejnáročnější a nejsložitější určitě byly rozsáhlé sesuvy v roce 2014. Při jejich řešení dokonce muselo dojít ke spojení krizových štábů Hustopeče, Mikulova, Břeclavi a krizového štábu Jihomoravského kraje. Tehdy celou technicky velmi složitou situaci řešilo v terénu několik desítek krizařů celý měsíc. Dnes, když projíždím obcemi Strachotín, Věstonice či Bulhary, už jen nostalgicky vzpomínám a ze zvládnuté krizové situace mám velmi dobré pocity.
-vyh-
