Kdo byli a kam zmizeli Moravští Chorvati

23. 1. 2020 · 2 minuty čtení · 9 fotografí · 1 video

Po delší době jsme s kamerou zavítali ve čtvrtek 23. ledna do Městské knihovny, kam na pozvání místních knihovnic přijela místopředsedkyně Sdružení občanů chorvatské národnosti v ČR a od roku 2014 i jejich zástupkyně v Radě vlády pro národnostní menšiny Lenka Kopřivová. Řeč byla o osudech Moravských Chorvatů.


Chorvatsko má většina z nás spojené především s oblíbenou destinací pro letní dovolenou. Málokdo však tuší, že právě Chorvati mají k Česku a především pak k jižní Moravě mnohem bližší vztah. Naše společná historie trvala téměř 400 let.

"Chorvati přišli na Moravu v 16. století. Tehdy byla Morava v podstatě vylidněná, žilo tu tehdy dost málo lidí na to, jak velká to byla oblast. Z toho důvodu tehdejší šlechtici pozvali právě Chorvaty, aby to tady zalidnili," začala své vyprávění Kopřivová.

Nedaleké Mikulovsko a Valticko pak zůstalo jejich domovem až do 19. století. "S tím, že na Valticku se chorvatsky mluvilo ještě do začátku 20. století, na Mikulovsku někdy do roku 1948 - 1952," dodává. 

Po druhé světové válce byli násilně vystěhováni a nové útočiště našli především na Olomoucku. "Dá se říct, že většina z nich se postupně asimilovala. V dřívějších dobách byste Chorvaty samozřejmě hned poznali podle mluvy i oděvu, ale dneska je ta společnost někde jinde a Chorvati až tak vidět nejsou," vysvětluje Kopřivová a dodává, že "původ se dá poznat částečně alespoň podle příjmení, která typicky končí koncovkou -ič/-icz, třeba jako Jurkovič, Jankovič nebo Ivičič."

Nepřehlédnutelné památky na Chorvaty se však na Moravě zachovaly, a to hned ve třech lokalitách; v Jevišovce, Novém Přerově a v Dobrém poli. "Ve všech třech vesnicích najdeme drobné památky, jako například různé kříže, nápisy nebo kapličky s chorvatskými názvy. V Novém Přerově a v Jevišovce se zachovala i původní chorvatská architektura a v Jevišovce teď navíc připravujeme i Muzeum Moravských Chorvatů, kde by ten jejich příběh měl být vyprávěn od začátku po současnost."

Kromě toho je Lenka Kopřivová spoluautorkou knihy Barvy chorvatské Moravy, kterou lze zapůjčit i v naší knihovně a dozvědět se tak o kultuře Moravských Chorvatů mnohem více. "Myslím si, že v České republice je celkově hodně nízké povědomí o tom, jaké etnické menšiny tady vlastně žijí. Historicky je to dvanáct národnostních skupin, které patří na naše území a to podle mě hodně vypovídá o tom, z jakých kořenů naše současná situace vychází."


Lenka Kopřivová

  • Je jí 33 let.
  • Vystudovala ruská a východoevropská studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. 
  • Pracovala v Českém rozhlase a v organizaci Post Bellum pro projekt Paměť národa, nyní je zaměstnaná v Česko-německém fondu budoucnosti. 
  • Od roku 2010 je místopředsedkyní Sdružení občanů chorvatské národnosti v ČR a od roku 2014 jejich zástupkyní v Radě vlády pro národnostní menšiny. 
  • Je spoluautorkou knihy Barvy chorvatské Moravy, která vyšla v roce 2018

 

-nov-
Foto: L. Kopřivová, www.moravstichorvati.cz

odebírejte přes RSS