Hned v úvodu umělci zdůraznili, že Valašský názor rozhodně není pouze výtvarný spolek. „Malujeme spolu, hrajeme divadlo, pořádáme koncerty, vydáváme knihy a zapojujeme se do různých komunitních akcí v naší domovské obci Hvozdná u Zlína, Je to s námi pestré,“ usmívala se při představování spolku výtvarnice Pavla Kotyzová.
Z bohatého výčtu aktivit a činností představila dvacítka všestranných umělců hustopečským tu výtvarnou část. Městská galerie hýří barvami, tématy, technikami a náladami. „Říkáme, že u našeho tvoření není důležitý výsledek, ale ten proces. A u všech vystavovaných obrazů je určitě vidět, s jakou láskou vznikaly. Asi na první pohled nepoznáte, které obrazy jsou od profesionálů a které od amatérů, ale poznáte, že mají duši,“ prozradila Kotyzová.
Jednotlivé obrazy mají co předávat. Činorodý spolek vznikl před 33 lety a přestože se k němu občas přidá mladá krev, zdravé jádro jej drží dodnes. „Hned po revoluci se sešli tři kamarádi u láhve. Dodnes se vedou spory o tom, jestli to byla slivovice nebo whiskey, ale na jejím dně se zrodila myšlenka tvůrčího spolku. Přicházeli další a další lidé. Muzikanti, malíři, herci nebo prostě nadšenci. A tak je tomu dodnes,“ dodává.
Do svých stanov umělci začlenili prohlášení, které vystihuje nejen výstavu v Hustopečích, ale i celkový ráz spolku: "My, Valaši, nic nechceme, ale nigdy se nevzdáme". „Valašsko, to je čistá krajina a ryzí lidé. Chodíme po procházkách, zastavujeme se, mluvíme spolu, vyměňujeme si, co kdo neseme v životě. A potom to předáváme dál. Nejsme folkloristé, ale chceme aby se ta specifika kraje udržela a inspirovala další,“ uzavřela malířka. -nov-, -slam-