Hustopečský děkan putoval pěšky do Prahy za svatou Anežkou

V době dovolených opouštíme pohodlí svých domovů, abychom poznali zajímavá místa, obdivovali přírodní krásy i pamětihodnosti a kulturu jiných krajů. Zvláštním druhem cestování jsou poutě. Lidé po staletí putují na místa, která pro ně mají náboženský význam. Pro křesťany jsou cílem poutí místa spojená s životem Ježíše Krista nebo některého ze svatých. Hustopečský děkan podnikl začátkem prázdnin pěší pouť do Prahy, kde žila i zemřela svatá Anežka Přemyslovna. Podnětem mu bylo 30. výročí od jejího svatořečení i 25. výročí od posvěcení hustopečského kostela, jehož spolupatronkou je právě svatá Anežka Česká. 

Anežka Česká byla svatořečena 12. listopadu 1989 Janem Pavlem II. Podle vzpomínek kardinála Meisnera, řekl papež tehdy českému ministrovi kultury, který byl členem oficiální vládní delegace na slavnosti: „Až se vrátíte domů, najdete úplně jinou zemi, protože svatí zemi mění a činí ji krásnější, než byla předtím.“
„V Hustopečích se podařilo po revoluci postavit nový kostel a my v Čechách věříme, že svatořečení Anežky Přemyslovny přispělo k pádu komunistického režimu. Tuto pouť jsme podnikli jako poděkování Bohu za jeho dary a milosti, zvláště za to svatořečení Anežky Přemyslovny, za dar svobody. Zároveň jsme prosili za obnovu víry v našem národě a také za naše rodiny a farnosti,“ uvedl děkan Jan Nekuda.
Se stejnými poutníky z Blažovic Nekuda loni došel pěšky až do mariánského poutního místa Mariazell v Rakousku. Letos vyrazila zhruba dvacetičlenná skupina na svátek svatého Cyrila a Metoděje, každý den ušli něco přes 30 kilometrů, celkem asi 250 kilometrů. Nocovali na farách a zavazadla jim vezlo doprovodné vozidlo.„ Každé ráno jsme kolem půl sedmé měli společnou mši svatou v kostele vedle fary, kde jsme byli ubytováni, ještě předtím jsme se společně v kostele i modlili, po mši svaté jsme posnídali, sbalili zavazadla a vydali se na cestu, během dne jsme měli zastávky u různých kostelů, kaplí, křížů, kde jsme se společně pomodlili,“ popsal režim dne Nekuda.

Trasa vedla přes Netín, Havlíčkův Brod, Uhlířské Janovice nebo Říčany u Prahy. Tam je farářem hustopečský rodák Konstantin Petr Mikolajek, který poutníky velice vřele přivítal a bohatě pohostil. „Krásný nocleh byl také v Číhošti, nocovali jsme přímo na faře, kde žil a působil otec Josef Toufar, i během noci jsme se mohli jít modlit do kostela, kde jsou nyní uloženy Toufarovy ostatky,“ prozradil děkan. Poutníci si cestou četli úryvky ze životopisu svaté Anežky a postupně se s ní tímto způsobem seznamovali.

V Praze skupina zamířila na Václavské náměstí. Jeden z vrcholů pouti se odehrál u sochy svatého Václava, kde poutníci společně zazpívali Svatováclavský chorál. Mezi českými světci na Myslbekově sousoší je také svatá Anežka Česká, přestože v době vzniku tohoto ikonického díla ještě nebyla svatořečena. „ Ráno jsme šli do kostela svatého Františka z Assisi u Karlova mostu v areálu kláštera křižovníků, řádu, který založila svatá Anežka. Tam jsme před vystavenými ostatky svaté Anežky sloužili závěrečnou mši svatou,“ popsal konec pouti Nekuda.

Aby i v Hustopečích mohli nejen poutníci navštívit kostel, bude stejně jako v minulých letech otevřen veřejnosti.

Od 29. července se tu lidé budou moci zastavit, podívat se nebo se pomodlit. Přístupná bude také výstava výtvarných prací, které byly přihlášeny do soutěže k 25. výročí posvěcení kostela. Příchozí si také mohou odnést upomínkové předměty k tomuto výročí, k dispozici budou i materiály o historii stavby. Kostel bude přístupný denně kromě soboty od devíti do dvanácti dopoledne a od jedné do čtyř odpoledne díky dobrovolné službě obětavých farníků.

-kam-