Velkým dopravním letadlem už letěla většina z nás a všichni se asi shodneme, že je to neskutečný zážitek. Sednete-li však do kabiny ultralehkého letadla, které létá o několik kilometrů blíže k zemi, naskytnou se vám neskutečné scenérie a nové pohledy na známá místa. My jsme se s kamerou proletěli nad naším mikroregionem a vy posuďte, jak krásný kraj kolem sebe máme...
V sobotu 30. května si na letišti Kraví hora v Bořeticích dali dostaveníčko milovníci ultralehkých letadel. Konalo se zde první kolo navigačního Poháru Petra Tučka a my jsme využili příležitosti a proletěli jsme se nad Hustopečskem a okolím. Našim pilotem byl Antonín Chroust, vedoucí výcviku pilotů sportovně létajících zařízení na Letišti Leoše Janáčka v Mošnově. „Létám už 23 let. Začal jsem na kluzácích, později i na motorových kluzácích a ultralehkých letadlech až po lehká letadla typu Cessna a podobně,“ seznamuje nás se svým arzenálem.
Letadlo Alto 912 TG s označením OK-WUR 07, se kterým jsme letěli rychlostí okolo 200 km/h nás okouzlilo hlavně červenou barvou a dá se s ním vystoupat i poměrně vysoko. „Minimální výška letu v Česku je dána předpisem a je to 150 metrů nad zemí, ale normálně se létá okolo 300 metrů. Na větší dálky se běžně létá i ve výšce jednoho kilometru,“ vysvětluje nám Antonín těsně před vzletem.
Nám stačilo i těch 300 metrů, abychom se přesvědčili o tom, jak krásnou krajinu u nás máme. A souhlasíme s naším spolehlivým pilotem, který nás v bezpečí dopravil zpět na zem, že takový zážitek si budeme chtít zopakovat. „Kdo si to jednou zkusí, tak chce znovu a znovu. Pohled z výšky je věc, která se nedá nahradit žádnými mapami nebo snímky z družic. Každý let je jiný, pokaždé bude jiné slunce, jiné mraky, zem bude jinak osvětlená, je to kouzelný zážitek!“ -nov-
2 min
7
1 min
27
1
1 min
4
