V
sobotu 12. října vlála na budově Gymnázia na Dukelském náměstí
černá vlajka. I přes státní smutek se tu však slavilo. Školu
zaplnilo na dvě stě bývalých i současných studentů a kantorů.
Za sto let trvání na hustopečském Gymnáziu odmaturovalo celkem
4245 studentů. Oslavy výročí založení vyvrcholily během
druhého říjnového víkendu.
Setkání
absolventů zahájil v sobotu v 11 hodin ředitel Radim Šebesta,
který je sám bývalým studentem Gymnázia. Připomněl významné
milníky dějin školy, zejména nesnadný proces jejího vzniku.
Zmínil i skutečnost, že byla založena díky prostředkům
soukromé nadace a darům veřejné sbírky. Starostka města
Hana Potměšilová je také absolventkou a po tři desetiletí byla
kantorkou Gymnázia. S přítomnými se podělila o soukromou
vzpomínku, budovu školy navštěvovala spolu se svým tatínkem
ještě v době, kdy zde byl mistrem odborného výcviku na
zemědělském učilišti, které zde sídlilo před
Gymnáziem.
Slavnost obohatila klavírní vystoupení dnešních
studentů gymnázia, zahráli skladby současného autora Jana
Šimíčka. Speciálně pro tuto příležitost složil slavnostní
fanfáry.
Kromě
jásavých tónů v nich byly slyšet i mollové připomínky
temných období, zejména začátku 40. let, kdy bylo gymnázium
zrušeno a z jeho moderní prvorepublikové budovy se stal SS
lazaret.
Ještě
v budově současné nemocnice studoval malíř Antonín Vojtek,
jeden z významných absolventů gymnázia. Součástí oslav
byla výstava jeho obrazů, jedna místnost byla věnována
abstrakcím čerpajícím z umělcových snových zážitků, ve
druhé byly instalovány známé Vojtkovy krajiny. „Je to moje
krajina, kterou sleduji od mládí, kdy jsem ještě jako gymnaziální
student jel poprvé na kole pod Pálavu, viděl tam mamuty, jejich
kostry,“ vyznal se z lásky ke své věčné inspiraci Vojtek.
Na výstavě byla k vidění převážně jeho nejnovější
díla, například originály tří obrazů, které se staly součástí
prestižního kalendáře pro nadační fond Světluška. Antonín
Vojtek se věnuje také slovesné tvorbě, prozradil nám, že za to
může právě studium na hustopečském Gymnáziu: „Paní
profesorka Čejková, která bydlela tady nedaleko, na Komenského
ulici, nám vždycky říkala: Sochař umí vysochat sochu, malíř
může namalovat obraz, ale největší umění je umění
spisovatelské, ten umí všechno popsat. Proto jsem napsal už 15
knih a spojuji to dohromady s malováním.“
Účastníci setkání si poté vyslechli úryvky ze vzkazů do budoucnosti, které pro tuto příležitost připravili současní studenti. 3. A svým následovníkům napsala, aby nehledali smysl života ve slávě a bohatství, protože bohatství není v peněžence, ale v mysli a duši. Budoucím generacím popřáli, aby žily v míru, bezpečí a měly právo volby. Vzkazy všech 12 tříd byly zapečetěny a budou otevřeny za 25 let. Pro další generace bude uložena i Kniha osudů. „Nápad na vytvoření Knihy osudů se zrodil v průběhu příprav oslav. Cílem je požádat návštěvníky, o kterých toho moc nevíme, aby nám napsali svůj životní příběh, pokud se chtějí o něj podělit,“ vysvětlila učitelka Dagmar Langarová. Vzpomínky mohli hosté zapsat v jedné z učeben, kde byly vystaveny také fotokopie maturitních tabel i seznamy všech absolventů.
Po poledni se účastníci chopili cedulek s letopočty svého maturitního ročníku a přesunuli se k renesanční kašně před budovou školy ke společnému focení. Příslušnou cifru držel také nejdéle působící ředitel hustopečského gymnázia Jan Sedláček i jeho současný nástupce.
„ Když jsem Gymnázium přebíral po panu řediteli Sedláčkovi, bylo v dobré kondici. Co se tady za ta léta udělalo práce, je něco neskutečného. Na nás je jen, abychom to správně uchopili. Stagnování je špatné, naším úkolem pro příští léta je rozvinout to, co už bylo dobře nastaveno,“ uvedl ředitel Radim Šebesta.
Na výstavě věnované současnosti škola prezentovala úspěchy svých studentů v předmětových a zájmových soutěžích i aktivity nad rámec běžné výuky: exkurze a rozličné projekty. Jedním z nich je mezinárodní projekt Erasmus, v jehož rámci zrovna na škole pobývala skupina francouzských studentů. „Téma tohoto projektu je výměna zkušeností z chemie v angličtině, takže i když jsou to Francouzi, většinou diskutujeme v angličtině, naši studenti se rádi zapojí a mají možnost, ti kteří umí francouzsky, mluví francouzsky,“ prozradila učitelka Jarmila Čeperová. Kromě sdílení odborných zkušeností a zdokonalení v jazyce přispívají výměnné studentské pobyty ke vzájemnému poznávání cizích zemí a kultur.
Hosté z Francie se zúčastnili i slavnostního koncertu, který
završil sobotní část oslav. Pan ředitel v jeho úvodu poděkoval
představitelům města Hustopeče, Městskému muzeu a galerii, římskokatolické
farnosti, farnímu sboru Českobratrské církve evangelické i Křesťanskému centru
Apoštolské církve za jejich spolupráci, podporu a zapojení se do oslav.
Kostelem svatého Václava se poté rozezněla duchovní hudba v podání
špičkových interpretů, sólisty opery Národního divadla v Praze Zdeňka Plecha, sóloviolisty zlínské
Filharmonie Bohuslava Martinů Pavla
Březíka a žádaného pianisty a varhaníka Jana Krále. Koncert zakončený Biblickými písněmi Antonína Dvořáka
byl noblesní a důstojnou tečkou slavnosti.
-kam-
