Téma VzděláváníKultura
Juren Zastával názor, že každý má právo na vzdělání ve svém mateřském jazyce. V době, kdy Hustopeče byly ze dvou třetin německé, vyvolala česká škola celou řadu národnostních nepokojů, výtržností a útlaků české menšiny. „Šikanováni byli žáci od svých vrstevníků, máme dochované dokumenty, které popisují, jak německé děti házely kameny po těch českých, a problémům se nevyhnuli ani dospělí. Ze záznamů vyplývá, že nejednou měli pomazaná okna lejnem a nadávky či výhrůžky nebyly ničím výjimečným,“ popsala situaci současná evangelická farářka Katka Rybáriková.
Sám Juren čelil veřejným dehonestacím, křivým obviněním i fyzickým útokům. I přesto se nevzal a po české základní škole usiloval o to, aby studenti mohli navázat dalším vzděláváním na střední škole. „Pan Juren říkal, že tímto bude zachován český dorost v Hustopečích, a tím pádem i česká otázka. Díky jeho iniciativě mohly děti z českých rodin, jakmile odrostly základní škole, pokračovat na českém gymnáziu,“ doplnila Rybáriková. To vzniklo v roce 1919, první dva roky bylo soukromé a poté ho převzaly státní úřady.
„Všem na gymnáziu přeji, aby už nikdy nemuseli čelit útlaku jakékoliv menšiny, ať už se jedná o náboženskou nebo například politickou. Je dobře, že za 100 let už společnost toto netoleruje a věřím, že to tak i zůstane,“ uzavřela své vyprávění o okolnost založení gymnázia Rybáriková.
Tečku za událostmi připomínající 100. výročí udělali pastor apoštolské církve Karel Fridrich s přednáškou o vlivu Písma svatého na vývoj českého jazyka a současní i bývalí studenti a pedagogové společným koncertem v evangelickém kostele.
-hrad-, Foto: Hrádková, Maděřičová