Do Hustopečí se sjely atletické legendy z Helsinek 1983

Hustopečím se dostalo té cti hostit setkání reprezentantů atletického Mistrovství světa v Helsinkách v roce 1983. Na vůbec první atletické mistrovství vyrazila tehdy asi čtyřicítka atletů, kteří si kromě velkých úspěchů přivezli i velká přátelství. To dokazuje právě setkání v Hustopečích, kam dorazil celý realizační tým.

Při neformálním posezení ve sklepě se především vzpomínalo. Ani my jsme si nenechali ujít příležitost a zeptali jsme se sportovců na jejich největší zážitky. Jejich odpovědi si můžete poslechnout v naší video reportáži.

MS Helsinky 1983

Ve finské metropoli vypukl 7. srpna 1983 historicky první světový šampionát, do jehož dějin vtiskli fenomenální pečeť závodníci Československa. Šokovali Helsinky a svět jen nevěřícně zíral, jak bourají zavedené pořádky. Tým s nálepkou ČSSR se v počtu získaných medailí zařadil hned za trojlístek velmocí - Spojené státy, Sovětský svaz a Německou demokratickou republiku. Ověnčil se v současnosti zdánlivě nepřekonatelnou sbírkou devíti cenných kovů.

O plnou třetinu se postarala Jarmila Kratochvílová, která se stala královnou mistrovství. Na sever Evropy přijela coby čerstvá světová rekordmanka na trati 800 metrů a pověst, jež ji předcházela, beze zbytku naplnila. Tím však její slavné dny zdaleka nekončily. Triumfovala i na čtvrtce, navíc v novém světovém rekordu, když jako první žena pokořila hranici 48 vteřin. Záda jí kryla Taťána Kocembová, která doběhla druhá. Famózní duo spolu s Milenou Matějkovičovou a Zuzanou Moravčíkovou nakonec ještě vydřelo stříbro ve štafetě na 4x400 metrů.

I ve vrhačských sektorech se zlatilo. Koulařka Helena Fibingerová přehodila posledním pokusem všechny své sokyně a obrázky jejího vítězného tance vzápětí oblétly planetu. Titul světového šampiona v hodu diskem si přivlastnil Imrich Bugár a skvělé představení československých barev vyšperkoval bronzem jeho kolega Gejza Valent. Na třetí příčku vystoupil i koulař Remigius Machura. A chodec Jozef Pribilinec, který vlastně medailovou žeň načal, se v závodě na dvacet kilometrů ozdobil stříbrem.

V Helsinkách se chopil pozlaceného žezla tyčkařský car Sergej Bubka, jenž coby neznámý mladíček  překvapivým prvenstvím zahájil léta svého panování. O slovo se mocně přihlásil i Carl Lewis, který svou účast na stovce, v dálce a ve sprinterské štafetě proměnil ve tři zlaté medaile. O rok později na OH v Los Angeles přidal ještě triumf na dvoustovce a zopakoval legendární kousek Jesseho Owense, což se mu na světových šampionátech nikdy nepodařilo.

Třikrát si vykračovala na nejvyšší stupínek i Marita Kochová, která na zlatou hromadu přihodila ještě stříbro. Náročným a úspěšným dvoustartem se blýskla Američanka Mary Slaneyová-Deckerová, jenž nenašla přemožitelku na 1500 metrů i na dvojnásobné trati.

Mistrovství světa se zúčastnilo 1551 atletů ze 153 zemí. Ze záplavy slavných jmen i velkolepých skutků však přesto nejvíce ční hrdinské skutky Jarmily Kratochvílové. Dvě zlaté medaile, které získala v rozmezí 22 hodin, podložila i fantastickými výkony, což potvrzuje i fakt, že její časy na 400 a 800 metrů jsou spolu s helsinkým maratonským maximem Australala Roberta De Castelly jako jediné stále platnými rekordy světových šampionátů.