Obdivovat tedy návštěvníci mohli například sbírky poštovních známek, propisek, pohlednic, ale také čokolád či pivních etiket. „Já jsem přinesl známky a pohlednice, aby lidé viděli, jakým způsobem se známky sbírají a jak se zakládají. Toto je například nejvyšší kultura sběru známek, kdy jsou předtištěné stránky a do nich je pak doplňuji známky. Toto je zrovna několik ročníků známek z Vatikánu,“ představuje svou sbírku pan Jaroslav Cabal. V jeho kolekcích pak ale nechybí například ani československé známky, vydané k epidemii Covid nebo obálky prvních vydání známek. „To je vydání se slavnostním razítkem, na kterém je datum, kdy vešly v platnost,“ vysvětluje pan Cabal.
Další bohatou kolekci představila paní Miluška Svobodová. Ta do malého sálu kina dorazila s obaly od čokolád a žvýkaček, tužek a náprstků. „Když jedete na zámek a nechcete si koupit dřevěnou placku, která zabere hodně místa, tak náprstek je tak akorát,“ usmívá se paní Miluška. Její sbírky ji zahraničními úlovky pomáhají plnit také příbuzní a přátelé. Může se tak pochlubit suvenýry z Ameriky, Kuby, Japonska či Rakouska nebo Skotska.
Pan Radoslav Kusý se pochlubil svou sbírkou a její počet kusů nám trochu vyrazil dech. „Přinesl jsem pivní etikety, kterých mám 13,5 tisíce. Je to Československo a těch šanonů mám 10. Začalo mě to bavit, když mi bylo nějakých 25 roků a mám tady takovou raritku. Tento člověk je nejzobrazovanější člověk na celém světě, je to Victor Cibich a narodil se v Hustopečích u Brna,“ ukazuje nám místního rodáka pan Kusý.
Své sbírky přinesl mezi své přátelé také pan Antonín Pinkava, milovník Zdeňka Buriana. Přinesl žehličky, hmoždíř, kafemlýnek, klíče a zvonky. „Protože sbírám knížky Zdeňka Buriana, tak jsem přinesl jeden vzorek. Buriana mám doma, dalo by se říct, na metry,“ představuje svou vášeň pan Pinkava.
-otah-, -nov-