Přednáškový sál domu U Synků zaplnily 14. listopadu asi čtyři desítky účastníků semináře o rekonstrukci slavnostního kroje a její aplikaci v praxi. Už podeváté ho uspořádalo místní Městské muzeum.
„My tím způsobem
sdružujeme etnografy nebo zájemce ze souborů, kteří mají zájem o to, mít
autentické kroje,“ vysvětlila důvod pořádání vedoucí muzea Soňa Nezhodová.
Kromě odborníků, kteří se profesně věnují tradiční oděvní kultuře, národopisců
i konzervátorů, přichází na seminář také laici. „Naše obec vlastní sadu
stárkovských krojů, některé části bychom chtěli nechat rekonstruovat. Zajímaly
mě materiály, chtěla jsem získat kontakty, abych se dozvěděla, ve spolupráci
s kým by se to dalo udělat a podobně,“ prozradila Jana Pelajová, účastnice
semináře z podhoráckých Vémyslic.
Podnětný byl příspěvek zástupce firmy, která
se věnuje tradičnímu tkaní látek nebo povídání o nejstarší textilní technice
síťování. Tradičním odíváním a rukodělnými dovednostmi tvůrců se zabývá vedoucí
Odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu Zlínského kraje Romana
Habartová. Za 30 let navrhla přes 100 krojových celků a letos uspořádala k jubilejnímu
20. ročníku Slováckého roku v Kyjově výstavu, kde představila na 50 postav.
„Na postavách je oblečeno 900 kusů textilu, jenom pro zajímavost 110 spodniček,
a reprezentují nejrůznější kouty Slovácka. Výstava pojímá období od roku 1820
do roku 1920, které mě zajímalo nejvíce, protože to, co bylo dál v terénu
se dneska běžně nosí,“ přiblížila výstavu Habartová.
Rekonstruované kroje se nosí také, ale zejména z finančních důvodů se někdy přistupuje
ke stylizaci různých součástí oděvu, například ruční výšivka se nahrazuje
strojovou nebo se volí dostupnější materiály. „Kroj zjednodušujeme tak,
aby regionální nebo lokální podoba nebyla poškozena, nikdy nemůžeme stylizovat
nebo nějakým způsobem limitovat střih,“ zdůraznila Habartová. Návrhy krojových celků čerpají
z různých obrazových i písemných dokumentů, literatury i sbírkových fondů
muzeí. Důležitým zdrojem je práce národopisců, asi nejvýznamnějším z nich
byl u nás v tomto směru Josef Klvaňa a v Rakousku Viktor Geramb,
každému z nich byl na semináři věnován jeden příspěvek. V programu
nechyběla reflexe folklorního festivalu místního regionu, krumvířského Kraje
beze stínu, stejně jako tomu bylo v minulých letech a jistě bude i příští
rok v rámci desátého ročníku semináře.
-kam-
