Tisíce známek zaplní přednáškový sál Kina

Členové Klubu historie a vlastivědy Hustopečska se rozhodli využívat přednáškový sál nového Kulturního centra. Ve spolupráci s městem Hustopeče tu pro širokou veřejnost chystají výstavu známek.

„Výstavu jsme uspořádali proto, abychom podpořili hustopečské sběratele všeho druhu, nejen známek, protože ve sběratelství vidíme výši kulturní úrovně lidí v daném regionu,“ osvětlil pozadí vzniku akce její hlavní organizátor Jaroslav Cabal. Výstava s názvem 100 let české a slovenské filatelie souvisí s kulatým výročím vydání první poštovní známky samostatného Československého státu. První českou známku navrhl Alfons Mucha, který je s Hustopečemi osobně spojen. Zajímavostí této známky je, že má neuvěřitelné množství variant. „Buďto jsou zoubkované nebo nezoubkované, jsou se sluníčkem nad Hradčanami. Potom někoho napadlo, že nad novým perspektivním státem slunce zapadat nemůže, tak ho vymazali,“ vysvětlil Cabal.
Výstava je koncipována jako retrospektiva české a slovenské známkové tvorby, a protože známky zrcadlí významné události z dějin států, je vlastně přehledem české historie za posledních sto let. „Každý stát, když vznikne, tak nemá vlastní známky, a tak Československá republika zahájila tím, že přetiskovala maďarské a rakouské známky razítkem Československá pošta, prozradil Cabal.

Úvod expozice je věnován ukázkám různých forem známkové tvorby. Návštěvníci si mohou prohlédnout přepážkové listy a archy, okrasné aršíky, známkové sešitky, automatové známky, nálepní listy nebo památkové listy vydané k různým významným událostem. K vidění je například také tzv. obálka prvního vydání z nejjižnějšího koutu světa, z argentinského přístavu Puerto Arenas. „Máme tu i podobu nejdražší známky světa, britské Guyany, je vyobrazena na novější známce,“ pochlubil se Cabal.

Na výstavě je k vidění část sbírek Pavla Hamana z Hostěrádek a Františka Nachtigala z Hustopečí. Stěžejní část výstavy pochází ze sbírky hlavního organizátora Jaroslava Cabala z Hustopečí. „Jako dítě jsem začal sbírat známky, sice ze začátku to bylo dětské sbírání, ale později už jsem se soustředil na sbírání všech známek Československa,“ vrátil se k počátkům své celoživotní záliby Cabal.
Dětské sbírky většinou nemají valnou hodnotu, neplatí to ale vždy. „Ve filatelistické literatuře tvrdí někteří odborníci, že ty největší rarity našly děti,“ překvapil Cabal.
Známky, které jsme jako děti kupovaly v novinových stáncích nejsou cenné proto, že byly vyráběny právě pro tento obchod, byly znehodnocené razítkem a vydávaly je zejména státy Arabského poloostrova ve velkých počtech. Obecně se dá říci, že cennější jsou neorazítkované známky, ty, které nebyly použity, a neprošly poštou. Pokud ovšem razítko dokládá, že použití známky souviselo s nějakou významnou dějinnou událostí, její hodnota se rapidně zvyšuje. Vzácnáje měsíční pošta, když Neil Armstrong orazítkoval několik známek přímo na měsíci, nebo ranní pošta, která byla orazítkována ve Dvojčatech předtím, než do nich narazilo to letadlo.

Pro zpestření jsou na výstavě prezentovány známky z asi dvou set zemí světa. Organizátoři chtějí zejména v mladých lidech probudit filatelistickou vášeň, proto připravili asi 2000 kusů známek, z kterých si budou moci vybrat a zdarma si je odnést k obohacení nebo založení vlastních sbírek. Výstava bude otevřena od 1. do 23. září každý den od 14 do 19 hodin. 

-kam-