Ptačí chřipka - důležité informace pro veřejnost

Informace pro veřejnost k nákaze ptačí chřipky

Vysoce patogenní ptačí chřipka se šíří Evropou. V České republice byl po téměř deseti letech také potvrzen její výskyt, a to nejen u nalezených uhynulých volně žijících ptáků, ale také v chovech drůbeže. Je potřeba věnovat zvýšenou pozornost dodržování zásad biologické bezpečnosti a preventivních opatření v chovech drůbeže.

Influenza drůbeže, známá také jako ptačí chřipka, je virové onemocnění postihující ptáky (volně žijící ptáky, drůbež, slepice, krůty, kachny a husy). Postižená zvířata mají dýchací potíže, trpí ztrátou chuti a masivně hynou v průběhu 1 – 2 dnů. Úhyn ptáka na ptačí chřipku lze potvrdit pouze v laboratoři.

Dosud nebyl zaznamenán případ přenosu ptačí chřipky z volně žijících ptáků na člověka. Dosud nebyl prokázán ani přenos nákazy z člověka na člověka.

Živočišné produkty z drůbeže z území ČR jsou bezpečné, protože jsou pod stálým veterinárním dozorem. Z infikovaných hospodářství nebyl uskutečněn žádný přesun živočišných produktů ani zvířat, jednalo se o drobnochovy s využitím produktů pro vlastní spotřebu.

Obecné zásady ochrany člověka před nákazou:

• chránit se kontaktu s uhynulými ptáky, nedotýkat se ptačích výkalů,

• poučit děti, aby se nedotýkaly nalezených nemocných nebo mrtvých ptáků a nehrály si s drůbeží,

• dbát o osobní hygienu (umývání rukou, přezouvání, převlékání po kontaktu s drůbeží),

• informovat o nálezu většího počtu uhynulých ptáků místně příslušnou veterinární správu,

• zabránit domácím mazlíčkům (psům, kočkám apod.) v kontaktu s uhynulými nebo nemocnými ptáky

Zásady pro drobnochovatele drůbeže:

• ideální je drůbež chovat v uzavřených objektech a chránit ji před kontaktem s volně žijícím ptactvem,

• v chovech, kde není možno zajistit chov v uzavřeném objektu, přijmout opatření, která v nejvyšší možné míře zabrání kontaktu s volně žijícími ptáky, krmivo a vodu umístit uvnitř budovy, v krajním případě pod přístřeškem, pokud možno zamezit pobytu na vodních plochách, kde jsou i volně žijící vodní ptáci,

• pokud možno nenapájet neošetřenou vodou z povrchových vodních nádrží, ke kterým mají přístup volně žijící ptáci

• venkovní vodní nádrže dle možností chránit před volně žijícími ptáky (sítě, ploty, zábrany),

• pokud je to možné a vhodné využít plašičů, např. siluetu nebo maketu dravce,

• zamezit znečištění krmiva a vody trusem volně žijících ptáků,

• oznámit zvýšený úhyn, onemocnění nebo změnu chování ptáků veterináři,

• nekrmit zvířata masem uhynulých ptáků

• nezpracovávat nemocnou drůbež.

Podrobné informace o ptačí chřipce i aktuality k situaci najdete na stránkách Státní veterinární správy.

Robert Novák, krizové řízení